Potraviny zdraží, výrobci posilují

Za jogurty, rohlíky či uzeniny budou spotřebitelé postupně platit stále víc. Ne proto, že by ceny vyhnala nahoru letošní horší úroda. Mírné, zato trvalé zdražování potravin si na obchodnících stále silněji budou vynucovat potravináři.
Výrazně se o to nyní snaží pekaři, mlékaři, masokombináty i drůbežáři. A obchodní řetězce na růst cen mohou přistoupit, protože podle ekonomů poroste i kupní síla spotřebitelů.

Rozhodují lídři trhu
Potravináři se teď snaží vytvořit si silnější pozice, větší váhu na trhu, aby obchodníky přiměli k lepším cenám.
Buď zariskují a pokusí se prosadit ceny společně – ale takovou kartelovou dohodu třeba pekařských firem ocenil antimonopolní úřad více než padesátimiliónovou pokutou. Nebo se mohou propojit majetkově, či si aspoň rozdělit výrobu tak, aby vznikaly v jednotlivých oborech silné firmy.
Na tom vydělají i menší podniky. Lídr za ně prorazí cenovou bariéru vůči řetězcům, a malí se pak svezou s ním. Antimonopolní úřad nemůže nic namítat, a když zdražení “skousnou” spotřebitelé, nevadí to nakonec ani řetězcům. “Lídr trhu funguje v pivovarnictví. Když zdraží Plzeňský Prazdroj, obchod to musí přijmout. A pak většinou oznamují růst cen další pivovary,” potvrzuje prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.
Ve stopách pivovarníků už vyrážejí další potravináři. Silnou pozici získaly například Karlovarské minerální vody, zvlášť po nedávno povolené fúzi s Poděbradkou.
Zásadní krok udělali letos pekaři. Antimonopolní úřad povolil fúzi největších firem Odkolek a Delta Pekárny. Za tři roky starý pokus o zdražování sice pekaři pokutu dostali, ale letos se jim podařilo opět zvýšit ceny už bez sankce.

Mlékaři, spojte se!
Mlékárny vyzval ke spolupráci šéf největší z nich, Milan Teplý z jihočeské Madety. “Dělejme společně logistiku. A soustřeďme se každý na výrobu toho, co nám jde nejlíp. Tak budeme silnější a lépe prosadíme ceny,” oslovil otevřeně Teplý své konkurenty z moravských mlékáren Kunín a Olma.
O vybudování silné divize zpracování masa zase usiluje agrochemický gigant Agrofert. “Pořád je obor roztříštěný, hlavně výroba uzenin. Ale samotná porážka zvířat se už koncentruje jen do několika firem. Tenhle proces musí pokračovat,” plánuje Emil Kasper, ředitel Masny Studená. Kromě tohoto podniku patří Agrofertu ještě největší masokombinát Kostelecké uzeniny.
Snahu o prosazení vyšších cen nastartovali také drůbežáři.
“Chceme se s producenty drůbeže dohodnout na dočasném omezení výroby, aby se ceny zotavily,” vysvětluje Zdeněk Štěpánek, šéf drůbežárny Xaverov.

Diskonty se rozrůstají
Jenže zatímco potravináři tvrdí, že zdražení je otázkou jejich dalšího přežití, spotřebitelé mají na ceny jiný názor.
Poprvé letos podle průzkumů předčila obliba diskontních prodejen, kde jsou potraviny nejlevnější, nakupování v supermarketech. A potenciál diskontů, jako jsou Lidl, Kaufland, Penny nebo Plus, zdaleka není vyčerpán. Plánují stavět desítky nových prodejen. “Ani v těchto řetězcích není možné držet stále ty nejnižší ceny. Je to na úkor kvality zboží,” tvrdí šéf potravinářů Camplík.
Argumentuje i tím, že potraviny jsou v Česku výrazně levnější než v západní Evropě.
Například ceny v Německu oproti českým jsou vyšší. U chleba trojnásobně, u kuřat dvakrát vyšší, u mléka jen o pár korun. V porovnání s průměrným platem ale české potraviny vycházejí dráž – Němci berou asi čtyřapůlnásobek mezd Čechů.
“Roste naše kupní síla a volný obchod nakonec v celé unii povede k sblížení cen,” je přesto přesvědčen Camplík.
V tom se s firmami shodují i ekonomové. Při zvážení všech i protichůdných trendů je podle nich zřejmé, že ceny potravin zamíří vzhůru.

Tlak na inflaci
Potraviny tak přestanou brzdit inflaci. “Už za srpen zřejmě budeme svědky otočení předchozího vývoje, kdy potraviny šly proti inflaci. Projeví se totiž zdražení pečiva,” předpokládá ekonom Patria Finance David Marek.
Potvrzuje, že ceny potravin budou dlouhodobě růst i kvůli dalšímu zdražování energií a pohonných hmot.
“Riziko zvyšování inflace je přitom vysoké, protože vždyť potraviny tvoří pětinu spotřebního koše,” připomíná Marek.

Cukrová finta
Na zdražování navíc působí i vlivy iracionální. Příkladem je současná kampaň Agrární komory. Ta ještě před ukončením sklizně tvrdí, že kvůli špatným výsledkům může zdražit pečivo i maso.
Jak se “masáž” veřejnosti podnikatelům vyplácí, potvrdil případ cukru. Před vstupem do Evropské unie cukrovarníci přesvědčili národ, že cenový skok je nevyhnutelný. Kupující vzápětí vyprázdnili regály a cena skutečně vylétla. Pak ovšem zase v tichosti opadla.

Vývoj cen potravin

Hospodářské noviny, 24.8.2006, autor: Martin Mařík, Barbara Bublíková