Doma moc peněz nenaspoříte
Nejčastěji mají své peníze uloženy na běžných účtech, doma nebo na vkladní knížce. V popředí zájmu už několik let zůstávají také investice do nerizikových produktů se státní podporou, do stavebního spoření, životního pojištění a penzijního připojištění. Naopak do produktů s možností vyššího výnosu i s vyšší mírou rizika investují Češi velmi málo.
Výzkum zaměřený na investiční chování realizuje společnost Factum Invenio od roku 1995. Letos probíhal ve dnech 5. až 11. dubna na reprezentativním vzorku populace 1052 občanů ČR starších 15 let.
Slamník to jistí
Už několik let je na prvním místě mezi nejčastěji užívanými způsoby ukládání peněz běžný účet. Své volné finanční prostředky na něm má uloženo téměř sedm z deseti obyvatel České republiky. Značné oblibě se však těší také spoření doma, tzv. “ve slamníku”, kam si své volné finanční prostředky ukládá každý druhý Čech. I přesto, že spoření doma nemůžeme považovat za způsob zhodnocování peněz, výsledky šetření z posledních let ukazují, že počet lidí, kteří mají doma uloženu nějakou finanční rezervu, pozvolna stoupá. Za uplynulé tři roky byl zaznamenán nárůst o jedenáct procentních bodů.
Jedním z nejoblíbenějších způsobů zhodnocení finančních prostředků je rovněž stavební spoření, nicméně počet lidí, kteří mají smlouvu o stavebním spoření uzavřenu, postupně klesá. V současné době má stavební spoření 48 % dotázaných.
Dvě další formy ukládání volných prostředků – životní pojištění a penzijní připojištění – má v letošním roce uzavřena více než jedna třetina dotázaných, tedy téměř stejný počet lidí jako v loňském roce.
Do šestice nejčastěji využívaných způsobů ukládání peněz patří ještě vkladní knížka. Zde byl proti posledním několika šetřením, kdy na vkladní knížku ukládala peníze zhruba jedna třetina dotázaných, zaznamenán velký pokles. V současnosti ji vlastní pouze jedna pětina dotázaných.
Přístup Čechů k ukládání finančních prostředků přehledně znázorňuje graf Portfolio investičních příležitostí českých domácností. (Respondenti si mohli vybrat více odpovědí z celkem 17 možných.)
Jsou Češi ochotní riskovat?
Na základě zjištěných investičních příležitostí a zájmu o jejich využívání byly identifikovány čtyři vnitřně spjaté skupiny investic finančních prostředků: 1. investice se státní podporou – konzervativní produkty; 2. investice s možností vyššího výnosu i vyšší mírou rizika; 3. investice do realit a cenností a 4. neziskové investice. Výzkum prokázal, že nejvíce jsou využívány ty investiční příležitosti, které jsou zahrnuty do první skupiny. Jedná se o stavební spoření, životní pojištění a penzijní připojištění. Minimálně dva produkty z této skupiny využívá 36 % dotázaných. Naopak nejméně lidé využívají zhodnocování peněz prostřednictvím investic zahrnutých do skupiny Investice s možností vyššího výnosu i vyšší mírou rizika, kam patří nákup podílu v podílovém či zajištěném fondu, nákup cenných papírů, uložení peněz na termínované vklady. Minimálně dvě z těchto investic využívají pouze 4 %, jednu z nich 11 % dotázaných.
Dobrá rada nad zlato
Nejčastěji se lidé rozhodují o investování finančních prostředků sami nebo s partnerem (63 %). Radami příbuzných a známých se řídí 12 % respondentů, nezávislému finančnímu poradci věří 6 %, osobnímu bankéři pouhá 2 % dotázaných. Většina lidí (61 %) se domnívá, že své finanční prostředky investuje efektivně.
Počet lidí, kteří při hodnocení finanční situace své domácnosti v posledních dvou letech nezaznamenali žádnou změnu, je shodný s loňským rokem, pro polovinu domácností zůstala finanční situace zhruba stejná. Shodné výsledky byly zaznamenány i při posuzování finanční situace v příštích dvou letech. Stejně jako v loňském roce očekává zlepšení finanční situace každý pátý dotazovaný, naopak zhoršení se obává každý šestý respondent.
Dluh má každý druhý
V současné době každá druhá domácnost čerpá nějaký úvěr či půjčku. Nejčastěji vy-užívaným úvěrovým produktem je kontokorentní úvěr, který má ke svému běžnému účtu sjednáno celkem 16 % z těch, kteří využívají úvěrový produkt. Lidé nejčastěji čerpají úvěr ve výši do 20 tisíc korun. Tuto částku dluží každá třetí ze zadlužených domácností, každá čtvrtá čerpá úvěr ve výši od 20 tisíc do 100 tisíc korun.
Autorka pracuje jako projektová manažerka společnosti Factum Invenio.
Češi se drží při zdi. Úspory českých domácností putují nejčastěji do banky na běžný účet nebo zůstavají doma “ve slamníku”. Rizikovější investice s vyšší mírou výnosu využívá asi jen desetina obyvatel.