O Radio Praha je za hranicemi zájem

Český rozhlas 7 – Radio Praha byl loni v kontaktu s 12 000 posluchači v zahraničí. Zájem o program, který stanice vysílá do zahraničí pro krajany a příznivce České republiky v šesti jazycích, radio dodnes měří metodou z dob první republiky. Kontakt lidí po celém světě se stanicí zajišťují již 70 let od svého startu takzvané QSL karty, jakési pohlednice, které Radio Praha posílá lidem a ti je vrací zpět i se svými názory na pořady.
“Stanice si tímto způsobem mapují, v kterých oblastech a v jaké kvalitě jsou slyšet,” uvedl ředitel Radia Praha Miroslav Krupička. Písmena QSL pochází z telegrafie a znamenají “potvrzuji příjem”. Původně to byl jeden z kódů vyvinutých pro potřeby telegrafie, který později převzali radiotelegrafisté a rozhlasoví posluchači.
QSL lístek má rozměr pohlednice, na jejíž jedné straně je obrázek a na druhé straně je krátký předtištěný formulář, na který stanice vedle jména posluchače vyplňuje datum, čas a frekvenci jeho poslechu. Podle údajů stanice v roce 2005 Radio Praha obdrželo 19.000 dopisů, z toho bylo asi 12 000 dopisových zpráv. “Z toho plyne, že posluchačům bylo rozesláno 12.000 QSL lístků. Toto číslo se v posledních pár letech zásadně nemění,” podotkl Krupička.
Vyšší ohlas na tento způsob komunikace rozhlas registroval v 60. a 70. letech, kdy ve světě existovaly takzvané Monitorkluby a Kluby posluchačů. Podle dochované statistiky dopisový ohlas vrcholil v roce 1976, kdy do Radia Praha došlo 137 000 dopisů. “Statistika bohužel neříká, kolik z toho bylo dopisových zpráv a tedy kolik bylo odesláno QSL lístků,” dodal Krupička.
Poslechové zprávy a QSL karty dostává stanice z různých koutů světa na pěti kontinentech. “Zajímavou skupinou posluchačů jsou čeští námořníci na zaoceánských lodích, kteří poslouchají Radio Praha na světových oceánech, a krajané ze Severní Ameriky,” uvedl ředitel stanice.
Do budoucna Krupička věří, že i nadále budou mít lidé zájem o kontakt se stanicí pomocí QSL karet, mimo jiné i proto, že řada lidí tyto pohlednice s motivy české krajiny či historie sbírá. “Nevěřím, že v brzké budoucnosti je nahradí nějaké elektronické médium,” míní. Jistou změnu ale nyní přece jen stanice vnímá – své zprávy o kvalitě poslechu lidí posílají nejen klasickým dopisem, ale čím dál více i e-mailem.
Radio Praha nyní patří pod Český rozhlas, není však financováno z koncesionářských poplatků, ale dotacemi ze státního rozpočtu. V posledních dvou letech se rozpočet podle údajů rozhlasu pohyboval ve výši 62,5 milionu korun.
Stanice vznikla před 70 lety proto, aby mimo jiné mohl český stát čelit propagandě; ke startu Radia Praha přispěl i tehdejší ministr zahraničí Eduard Beneš. Podle Krupičky je hlavní náplní stanice propagace ČR ve světě a informování o dění v Česku, jakýsi “hlas ČR ve světě”, stejně jako existují stanice Hlas Ameriky či Hlas Ruska.