Majitel Bontonlandu Miloš Petana se stává čím dál významnějším hráčem v českém zábavním průmyslu. Bývalý ředitel televize Premiéra (nyní Prima) koupil Bontonland od Bontonu v roce 2004. Tím se stal majitelem největší sítě obchodů s hudbou a filmy. Letos si ukousl ještě větší sousto, v dubnu od Bontonu odkoupil společnost Bonton Pictures, která je jediným majitelem Ateliérů Bonton Zlín (ABZ). Ty spravují archív přibližně 800 filmů, které se na Barrandově točily v letech 1965 až 1991. Petana tak bude mít pod kontrolou prodej například oscarových snímků Obchod na korze, Hoří má panenko nebo úspěšných komedií Jiřího Menzela či Marie Poledňákové. „Chceme být při prodeji práv mnohem aktivnější,“ tvrdí Petana.
HN: Zpráva o tom, že jste se stal vlastníkem ABZ, byla překvapivá, hovořilo se o zájemci z Německa. Jak jste k rozhodnutí dospěl?
V prostředí zábavního průmyslu se pohybuji již dlouho a nemohl, jsem si proto nevšimnout, že klíčové místo každého televizního projektu je schopnost nabídnout atraktivní program. Zlínské ateliéry jsou částečně vlastníkem, částečně správcem obsáhlé filmové knihovny, čítající na devět set titulů. To je z mého hlediska hodnota, která v čase spíše ještě poroste.
HN: Ovlivnil vás tedy právě startující proces digitalizace televizního vysílání, který je spojen se vznikem nových stanic?
Nikoliv. Jedna věc je stávající portfolio televizních stanic s již konstantní poptávkou po atraktivních filmových titulech. Druhá věc pak výhled do budoucna, kdy proti sobě budou pracovat dva procesy – objektivní stárnutí archívu v čase, tedy relativní pokles jeho atraktivity, a současně skokové rozšíření počtu potenciálních zájemců o filmy z našeho archívu, pro které mohou být zajímavé i tituly, jenž dosud nerotovaly mezi ČT, Novou a Primou.
HN: Jste rovněž vlastníkem Bontonlandu. Plánujete nějakou spolupráci mezi tímto obchodním řetězcem a ABZ?
Ne. Žádnou velkou možnost spolupráce tam nespatřuji. Bontonland se soustřeďuje na prodej, v případě Ateliérů Bonton Zlín je klíčové obchodování s filmy a rozvoj laboratoří.
HN: ABZ jsou první velkou firmou Bontonu, kterou se podařila prodat. Kolik stály?
O ceně bych nerad hovořil.
HN: Podle odhadů z deníku Financial Times se cena mohla pohybovat mezi 200 a 500 milióny korun. Trefily se?
Výsledná částka byla mimo tento rozptyl.
HN: Odkud jste získal peníze na tento obchod?
Stejně jako v případě Bontonlandu jsem použil kombinaci vlastních a cizích zdrojů.
HN: V Bonton Pictures, které ovládají ABZ, vlastníte 97 procent akcií. Chystáte vytěsnění menšinových akcionářů?
Uvažuji o tom, je to jedna z možností.
HN: Nový vlastník si do firmy obvykle přivede svůj tým. Proběhnou v ABZ nějaké personální změny?
Mám dohodu se stávajícím ředitelem Zdeňkem Skaunicem, který se chce věnovat produkci filmů ve svých společnostech S-Media a FAZ. Pan Skaunic tedy nebude součástí managementu Ateliérů Bonton Zlín, ale budeme spolu velmi úzce spolupracovat. Ředitelkou podnikového korpusu, který se soustředí hlavně na obchodování s filmovými právy, se stává dosavadní viceprezidentka společnosti Katarina Morvai.
HN: Jaká je vaše strategie ohledně dalšího směřování ABZ?
Pokud jde o filmařské zázemí, jsou Zlín a Barrandov nepoměřitelné váhové kategorie, nemyslím si proto, že by v ABZ mohla vzniknout velká filmová produkce. My sami se chceme věnovat hlavně obchodování s archívem a rozvoji zdejších unikátních laboratoří.
HN: ABZ profitují především ze správy barrandovského archívu. Budete chtít do tohoto obchodu vstoupit razantněji?
Určitě. Jak v barrandovském, tak ve zlínském archívu se ukrývá velká kvalita, je to kumulace toho nejlepšího, co český filmový svět za desetiletí vyprodukoval. Věříme, že tyto filmy mohou mít půvab i pro jiné publikum než jen pro české. Nezapomeňte, že proces digitalizace probíhá i v okolních zemích, nám jazykově a kulturně blízkých. A že třeba seriál Pat a Mat je srozumitelný pro diváky po celém světě.
HN: Jak velká je vaše provize a kolika procenty se tato správa podílí na celkových tržbách ABZ?
Hrubá provize se pohybuje na úrovni 20 procent, zbytek jde Státnímu fondu na podporu a rozvoj české kinematografie a uměleckým svazům. Péče o náš vlastní a námi spravovaný archív je pro nás naprosto klíčový byznys. I po vypršení smlouvy se státním fondem v roce 2008 máme k dispozici opci na její prodloužení.
HN: Budete mít zájem také o další firmy Bontonu – Supraphon, Albatros nebo Bontonfilm?
Supraphon je velmi zajímavá obchodní příležitost. Ve své době došlo k jistým rozhovorům, v této chvíli však žádná jednání neprobíhají.
Hospodářské noviny, 9.5.2006, autor: Aleš Borovan
