Nová pravidla EU mají skoncovat s klamáním na potravinách

Evropský parlament schválil nová pravidla, která mají vnést více reality do nápisů o nízkotučných či dokonce zdraví prospěšných potravinách. Cílem je zabránit klamavé reklamě, která uvádí spotřebitele v omyl a poškozuje konkurenci, i lépe čelit epidemii obezity a nadváhy. Kritici nového předpisu se ale obávají, že složité a nákladné schvalovací procedury postihnou především menší podniky.
Na obalu nízkotučného jogurtu by se tak mělo stejně velkým písmem objevit upozornění, že výrobek je mohutně přislazen. Zapotřebí bude ještě formální souhlas ministrů členských zemí, což by se mělo stát na podzim. Nařízení pak bude účinné po šesti měsících po zveřejnění v úředním věstníku a výrobci ještě budou mít čas přizpůsobit se. Nebude se však vztahovat například na čerstvé potraviny.
Hlasování ukončilo dlouhou bitvu mezi spotřebitelskými organizacemi a potravinářským průmyslem, na jejímž počátku byl návrh komise před dvěma lety. EK původně požadovala skoncovat s veškerými tvrzeními o „čokoládě plné mléka“, pivu „light“, tyčinkách povzbuzujících i sexuální apetit, vločkách pro zdravý růst dětí a podobně, pokud by nebyla prokázána a neodpovídala přesným výživovým profilům.
Agro-potravinářská lobby se ale zmobilizovala natolik, že poslanci v prvním čtení návrh silně rozředili jako zbytečnou byrokracii, protože pro zdraví je důležitější celková vyvážená výživa než složení konkrétního výrobku. Návrh však zase vrátili do hry ministři zdravotnictví.
Kompromis nakonec počítá s tím, že výrobci budou moci tvrzení použít i v případě, že příslušnému nutričnímu profilu budou odpovídat jen dvě ze tří složek, cukrů, tuků a soli, ale na odchylku od normy budou muset upozornit.
Podle bruselského ústředí evropských spotřebitelských organizací BEUC nápisům na obalech věří 53 procent zákazníků. Zákazník by ale musel být chemik, aby věděl, že údaj o sodíku na obalu je záhodno znásobit číslicí 2,5, aby se dal vypočítat obsah soli v potravině. I v označení „light“ panuje podle BEUC chaos: v Itálii se takto mohou honosit výrobky obsahující méně než 20 procent tuků, v Rakousku 25 a v Německu dokonce 32,5 procenta. Nízkotučné výrobky jsou ale mnohdy kalorické bomby, protože ztrátu tuků dohánějí přislazováním.
Napříště nízkotučné potraviny nebudou moci obsahovat více než tři gramy tuku na 100 gramů výrobku, respektive 1,5 gramu na 100 mililitrů u tekutin.
„Nápisy mají velký vliv na výběr spotřebitelů, a tak je rozumné předpokládat, že nebudou klamat,“ prohlásil komisař Markos Kyprianu, který výsledek hlasování přivítal jako krok ve prospěch zákazníků.
Současně sněmovna schválila i sladění předpisů pro přidávání minerálů a vitamínů do potravin, aby v přílišném množství nakonec nepoškozovaly zdraví spotřebitelů.
Ke zdravotním tvrzením na potravinách má být nutné oprávnění, vydávané evropskou agenturou pro bezpečnost potravin (EFSA). Žádost by se podle rozhodnutí EP měla vyřídit do sedmi měsíců, ale potraviny určené dětem budou muset podstupovat celou proceduru.
Čeští europoslanci v rozpravě vznesli výhrady. „Administrativní a finanční nákladnost neprospěje soutěži a zvýší ceny pro spotřebitele,“ varovala Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a dodala, že každá nová byrokracie je překážku pro malé a střední podnikatele a nahrává monopolizaci evropského trhu. Jako exministryně zdravotnictví pochybuje i o příspěvku ke zdraví a nižší váze Evropanů, kteří by spíše uvítali jasné a přehledné informace o složení výrobků. Ivo Strejček (ODS) se zase obává, že nařízení poškodí podniky, zvýší ceny pro spotřebitele a je proti zdravému rozumu, protože EU vůbec nebere v potaz individuální odpovědnost a volbu.