Letošní souboj o voliče probíhá naplno, přičemž agentury na něm zúčastněné zůstávají jaksi v pozadí. Pro vás, kteří byste na poslední chvíli přece jen chtěli podpořit své kandidáty, je zde pár nezbytných informací.
V politické a volební reklamě jsou na základě skutečnosti, že běžná reklama má za cíl podporu podnikatelské činnosti a probíhá v rámci hospodářské soutěže, nikoliv v soutěži politické, dovoleny i prostředky, které by zcela jistě při užití v běžném reklamním boji konkurentů byly považovány za zakázané nekalosoutěžní jednání (§§ 45 až § 52 obchodního zákoníku v platném znění). Za takové zakázané nekalosoutěžní jednání by zcela jistě v hospodářské soutěži bylo považováno šíření pravdivých údajů o politickém konkurentovi (zakázané nekalosoutěžní jednání – zlehčování).
Podmínky skutkové podstaty zakázaného nekalosoutěžního jednání – zlehčování by určitě naplnilo i srovnávání programů politických stran, které nesplňuje podmínky stanovené pravidly pro právní přípustnost srovnávací reklamy obsažené v ustanovení § 50 a odst. 2 obchodního zákoníku. K naplnění další skutkové podstaty zakázaného nekalosoutěžního jednání, konkrétně skutkové podstaty klamavé reklamy (§ 45 obchodního zákoníku), by zcela teoreticky mohlo dojít šířením takové reklamy, z které není zcela jasně pro průměrně povrchně vnímajícího spotřebitele patrné, jaká osoba je zadavatelem dané reklamy.
Příliš nízké sankce
Zákony upravující podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a stanovující pravidla pro volby do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu, do zastupitelstev obcí a krajů stanoví v podstatě identické pravidlo. Totiž že „volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech, politických stranách, politických hnutích ani koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje“. Tato stanovení mají povahu spíše pravidel, hodnoceno z pohledu běžné reklamy, etických, neboť míra porušení těchto pravidel vždy bude vnímána na základě subjektivního hodnocení, odrazu politické kultury a stylu provádění volebních kampaní v době porušení této povinnosti. V této souvislosti stojí podle mého názoru za zmínku i výše případné sankce.
Konkrétní sankci za porušení této povinnosti nestaví přímo volební zákony, jako je to u ostatních povinností stanovených těmito zákony, ale sankce je stanovena obecným ustanovením § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, takto: „Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny zvláštními právními předpisy včetně nařízení obcí, okresních úřadů a krajů.“ Za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výše 30 000 Kč, a to bez ohledu na skutečnost, zda-li se tohoto přestupku dopustila právnická, či fyzická osoba. Podle mého názoru je maximální možná výše pokuty s ohledem na případnou míru porušení tohoto pravidla a prospěchu, který politická strana může získat, nebo poškození kandidáta politického konkurenta, které může šířením nepravdivých údajů způsobit, šířením nepravdivých údajů nebo nepoctivou volební kampaní velmi nízká a v rámci rozpočtů na předvolební kampaně jednotlivých politických stran téměř zanedbatelná.
Jak se to má s médii
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (tzv. mediální zákon) stanoví v § 48 obecný zákaz reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zákon o volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu povoluje propagaci politické strany, politického hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, a to v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb v celkovém rozsahu 14 hodin, v České televizi a v Českém rozhlasu. Tento čas se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a politickým stranám rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů nesou politické strany a politická hnutí.
V dalších médiích žádný zákaz politické či volební reklamy neplatí, proto mohou politici tato média využívat libovolnou formou v jakoukoliv dobu a to i v průběhu volebního období před zahájením volební kampaně pro své volební agitace. Zákon zakazuje volební agitaci ve dnech, kdy probíhá hlasování, v objektech, ve kterých jsou umístěny volební místnosti a v jejich nejbližším okolí. Stejně tak zákon zakazuje zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování.
Mez útoků na rivaly se posouvá
Závěrem se dovolím ještě pozastavit u tzv. osobnostních práv politiků. Osobnostním právem je právo fyzické osoby na ochranu osobnosti a projevů osobní povahy. Mezi tato práva patří i právo na ochranu jména a příjmení fyzické osoby. V této souvislosti si dovolím poznamenat, že míra ochrany osobnosti v případě politiků je značným způsobem snížena zejména v průběhu předvolební kampaně a to podle mého názoru zejména ze dvou důvodů. Osoba politika je veřejně známou osobou, která musí počítat s určitou mírou zásahu do osobnostních práv v rámci kampaně svých politických konkurentů a navíc může mnohem snadněji v porovnání s běžným občanem (fyzickou osobou) na takové zásahy do osobnostních práv reagovat během své vlastní předvolební kampaně.
Jak již ukázala právě probíhající předvolební kampaň zejména velkých politických stran, jsou využívány různé formy a metody při soupeření o přízeň voličů, které podle mého názoru posouvají význam požadavku na čestnost a poctivost volební kampaně do jiné roviny. Ale o tomto mohou nejspravedlivěji a nejobjektivněji rozhodnout pouze voliči při výkonu svého volebního práva při nastávajících volbách, a nikoliv žádné orgány státního dozoru.
Autor je advokátem v AK Kůta Musil Vaňková & partners.
najděte dva rozdíly. Nejasný zadavatel u plakátu ODS Minus a zlehčující srovnávání programu politických stran by podle pravidel komerční reklamy jen tak neprošly.
