Připravovaný zákon o léčivech má umožnit zásilkový prodej léků

V Česku by měl být zásilkový prodej léků, a to nejen volně prodejných, ale i těch, které jsou na lékařský předpis. Má to umožnit zákon o léčivech, který ve středu předloží vládě ministři zdravotnictví a zemědělství David Rath a Petr Zgarba. Lékové krabičky by měly být nově značeny také písmem pro nevidomé. Medikamenty se budou prodávat pouze v lékárnách, u benzinových stanic a v drogeriích budou ke koupi jen bylinkové čaje, vitaminy a potravinové doplňky.
Navržený zákon stanoví pravidla pro humánní i veterinární léčivé přípravky tak, aby odpovídala systému Evropských společenství a jejich předpisům o regulaci léčivých přípravků, uvádí se v textu.
Česko se má stát plnohodnotným účastníkem regulačního systému EU, činnost českých regulačních institucí bude úzce navazovat na systém EU. Zvýší se tak průhlednost činností státních regulačních institucí a posílí informovanost veřejnosti.
Podobně jako u přípravků pro léčení lidí mají být dána pravidla pro volný pohyb léčivých přípravků na vnitřním trhu EU i pro přípravky veterinární medicíny. V tomto případě jde o zvýšení dostupnosti přípravků pro méně často chované druhy zvířat a pro vzácně se vyskytující onemocnění.
Cílem zákona je zlepšit dostupnost léčivých přípravků, včetně elektronického výdeje, přebírání registrací ze zahraničí a koordinace specifických léčebných programů v zemích EU, zvýšení záruk ochrany zdraví obyvatelstva a zvířat, zvýšení dozoru nad výrobci surovin a snížení rizika přenosu infekčních nemocí.
Zákon má zlepšit podmínky pro výrobu levnějších generických kopií už v době patentové ochrany drahých originálů.
Norma počítá se sledováním vlivu léčiv na životní prostředí a nežádoucích reakcí na jednotlivá léčiva. Ochrana pacientů je posílena tím, že lékaři smějí předepisovat pouze registrované přípravky. Výjimkou je situace, kdy registrovaný přípravek je nedostupný, pak lékař může napsat i jeho neregistrovanou náhradu.
Zákon počítá s vytvořením evropského systému pro dohledání údajů souvisejících s transfuzí nebo použitím surovin z krve a krevních složek po dobu minimálně 30 let, který umožní sledovat rizika onemocnění přenášených krví.