Hudební průmysl začíná ožívat

Rozmáhající se pirátství a stahování písní z internetu v posledních letech pořádně zahýbaly hudebním průmyslem. Největší firmy, které dohromady ovládají na 80 procent trhu, byly nuceny radikálně snížit náklady a více začít sázet na prodej digitální hudby.
Výsledek? Poté, co letošní rok přinesl první výsledky “léčebné” kůry, je jasné, že se hudební průmysl alespoň částečně vzpamatoval. Ziskové hospodaření hlásí společnosti Universal Music a EMI (ta dokonce poprvé za posledních pět let), naopak Sony BMG se nemůže vymanit ze ztráty, firma Warner Music, která v prvním letošním čtvrtletí dosáhla zisku 36 miliónů dolarů, své výsledky ohlásí v nejbližších dnech.

MEZITITULEK: Miliónové zisky
Největší hudební firma na světě, Universal Music, dosáhla ve třetím čtvrtletí zisku 71 miliónů eur (nárůst o 65 procent), jenom za prvních devět měsíců letošního roku se celkové tržby firmy zvedly o pět procent na 3,2 miliardy eur.
Úspěch obchodní a marketinkové strategie firmy ilustrují i čísla z nejdůležitějšího hudebního trhu na světě, Spojených států. Zatímco celkový prodej nosičů zde letos podle agentury Bloomberg poklesl o více než deset procent, Universal Music se podařilo zvednout prodeje o desetinu procenta.
Lví podíl na těchto úspěších mají především dobře se prodávající nahrávky umělců 50 Cent, Mariah Carey, Gwen Stefani nebo skupin Black Eyed Peas či The Killers.
Podobně příznivými výsledky se může pochlubit i management třetího největšího vydavatelství na světě, EMI. Díky vysoké prodejnosti novinek Coldplay (7,5 miliónu prodaných nosičů) nebo Gorillaz (asi čtyři milióny prodaných nosičů) se během druhého a třetího čtvrtletí mohly pochlubit ziskem 41 miliónů liber (nárůst o více než 13 procent) při tržbách 925 miliónů liber (vzestup o šest procent). Ještě loni vydavatelství vykázalo čistou ztrátu ve výši 72 miliónů liber.
Naopak “dvojka” na trhu, Sony BMG, se stále nemůže vymanit ze ztrátového hospodaření. Ve třetím kvartálu vykázala ztrátu 60 miliónů dolarů, tržby dosáhly 936 miliónů dolarů, meziroční procentní změnu výsledků společnost oficiálně nezveřejnila.
Ukazuje se tak, že pouhé ořezání nákladů, propouštění nevýdělečných umělců a sázka na digitální prodeje nestačí. Pokud firma nemá v ruce prodejní trhák, fanoušci utratí peníze za konkurenční produkty.

MEZITITULEK: Spasí digitál firmy?
Pro obě, momentálně úspěšné firmy je také charakteristické zvyšování prodejů digitální hudby – EMI z této formy distribuce letos utržila 45 miliónů liber, Universal zase 200 miliónů dolarů.
I přes nadějné výsledky Universal a EMI však někteří analytici varovně zdvihají prst. “V současné době to vypadá, že optimismus z digitální hudby narazil na své limity. Stahování v USA stagnuje alarmujícím způsobem. To zcela popřelo předpoklady, že objem tohoto typu prodeje poroste exponenciálně,” podotkl mediální analytik SG Securities Simon Baker.
Hlavním problémem je objem digitálních prodejů v porovnání s celkovým hudebním trhem. Například ve Spojených státech si letos fandové stáhli přes 11 miliónů alb, fyzické prodeje však za stejnou dobu činily 436 miliónů nosičů. Navíc, ziskové marže jsou vyšší u kompaktů než u mp3.
“Ukazuje se, že digitální prodeje nejsou pro trh žádným podstatnějším přínosem,” uvedl pro Bloomberg Wassili Papas, manažer fondu Union Investment, v jehož portfoliu se mimo jiné nachází i akcie EMI. Vzpruhou pro rychlejší nárůsty stahování by se podle některých hudebních manažerů mohly stát variabilní ceny za jednu skladbu. iTunes v USA momentálně prodává jednu píseň za 99 centů.

Hospodářské noviny, 29.11.2005, autor: Aleš Borovan