Nigel Chapman: Současnou prioritou BBC je arabský svět,Obrat přímého prodeje loni v ČR stoupl o pětinu

1. 11. 2005 00:11

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Britský mediální gigant BBC World Service čekají zásadní změny. Opouští východní Evropu a zaměří se zejména na islámský svět a jihoasijské státy.
„Musíme reagovat na změny, ke kterým ve světě dochází, abychom si udrželi status vysoce respektovaného média po celé planetě,“ řekl včera ředitel BBC World Service Nigel Chapman v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Chapman přijel do České republiky, aby osobně vysvětlil zaměstnancům české redakce důvody, které vedly k rozhodnutí o jejím zrušení k březnu příštího roku. Končí zároveň dalších devět stanic, mezi nimi slovenská, chorvatská, maďarská či thajská. „Rozhodnutí uzavřít českou redakci je bolestivé, ale nutné,“ tvrdí.
nigel-chapman250.jpg
HN: Ve svém projevu minulý týden jste uvedl, že BBC World Service prochází největší transformací od konce druhé světové války. Proč tak velké změny a k čemu mají vést?
Svět se v současnosti proměňuje velmi rychle, včetně technologií. Více než rok jsme strávili diskusemi o změnách a analýzami trhů. Přehodnotili jsme priority, abychom působili správnými médii na správné trhy. V méně sofistikovaných zemích rádiem, jinde televizí i rádiem.
Pokud bychom neprovedli zásadní změny, riskovali bychom ztrátu prestiže a vlivu BBC World Service.

HN: Ale bylo nutné rušit deset stanic ve východní Evropě a Asii, když chcete být globální mediální mocností? Proč prostě nedat na vysílání více peněz?
To je případná otázka, jenže o penězích nerozhoduji já. Takové rozhodování přísluší britské vládě, která určuje rozpočet BBC World Service.
Museli jsme rozhodnout, kam investovat a stanovit priority. Důležitější je investovat v arabském a islámském světě, jižní Asii, Rusku. Východní Evropa včetně České republiky mezi priority už nepatří, protože lidé zde mají široký výběr dostupných médií.
Dnes (v pondělí) jsem hovořil s premiérem Paroubkem, s bývalým prezidentem Havlem a jinými politiky. Všichni naše argumenty chápou. Každopádně chceme, aby v České republice nadále existovala možnost poslouchat vysílání BBC v angličtině.

HN: Vaším hlavním projektem s největším rozpočtem je nyní arabská televize. Proč arabská a proč televize?
Mediální mapa Blízkého východu se v posledních pěti letech naprosto zásadně proměnila, je tam velká konkurence satelitních televizí. Pokud bychom se nerozhodli pro televizi v arabštině tak, aby doplnila náš rozhlasový a internetový servis v tomto jazyce, riskujeme v oblasti ztrátu zájmu o naši stanici. A BBC tradičně kladla důraz na arabštinu, vysílá v ní už od roku 1938. Chceme jít na Blízký východ i proto, že to není oblast, kde by bylo mnoho svobodných médií a lidé měli možnost rozsáhlého výběru jako třeba v Česku.

HN: Nakolik souvisí vysílání vaší arabské televize s geopolitickými prioritami? Je to reakce na válku s terorismem, je to součást takzvaného boje o „srdce a mysl Arabů“?
Takhle bych to neřekl. Chci zdůraznit, že jde především o televizní vysílání. Televize BBC zkrátka na arabském trhu nemůže chybět a pro lidi je tam televize nejdůležitější médium. Jak už jsem řekl, bez televize by počet lidí přijímajících vysílání BBC klesal.

HN: Po válce v Iráku se ale na Blízkém východě zvedla vlna silně antiamerických i protibritských nálad. Neobáváte se, že odpor k britské politice negativně ovlivní sledovanost a poslechovost BBC?
Tuhle poznámku jsem čekal, ale takový argument neuznávám. Od chvíle, kdy jsme oficiálně oznámili úmysl zahájit vysílání televize, jsou ohlasy z arabského světa jednoznačně pozitivní.
Pokud by naše vysílání bylo zjevně spojeno s politikou a zájmy britské vlády v Iráku či jinde, samozřejmě by se objevila patřičná reakce diváků. Naše vysílání ale není spojeno s žádnou vládou, je nezávislé a nestranné. Možná byste to neřekl, ale naše průzkumy ukazují, že rozhlasový servis BBC je v Iráku řazen mezi nejuznávanější a nejobjektivnější média. Britská zahraniční politika je jedna věc, vysílání BBC druhá.

HN: Ovšem americká televize al-Hurra, která vysílá v arabštině už přes dva roky, je Araby pokládána za nedůvěryhodnou. Zdá se jim například divné, když neoznačuje palestinské sebevražedné atentátníky za mučedníky, jako řada arabských médií…
Jistě, v používání jazyka je třeba být opatrný. BBC ale nikdy nebude označovat sebevražedné atentátníky za mučedníky. Bude je zkrátka nazývat sebevražednými atentátníky, což je to, čím jsou.
Co se týká jazyka, musíme přesně pojmenovávat lidi podle toho, co dělají. Pokud vraždí, jsou vrazi, pokud unášejí lidi, jsou únosci. Nechceme ale používat jazyk, který by šlo vykládat jako dopředu zaujímající stanovisko. Půjde nám o přesný popis.

HN: Ale pokud titulujete někoho jako teroristu, zatímco nemálo těch, kteří vysílání sledují, ho považuje spíše za bojovníka za svobodu, máte problém.
Výrazy jako terorista nebo bojovník za svobodu nepoužíváme v arabském rozhlasovém vysílání od roku 1938.

HN: Jaká je pro BBC perspektiva vysílání do Číny?
Čínský trh je samozřejmě nesmírně zajímavý. Jenže v současné době je mimořádně obtížné, vlastně nemožné, oslovit přímo čínské diváky. Úřady vysílání zablokují, takže by šlo o vyhazování peněz.

HN: Koho považuje dnes v závodě o globální mediální nadvládu za největšího soupeře? CNN?
Záleží na tom, na jaký jazyk se ptáte. CNN je bezpochyby silný konkurent, na Blízkém východě pak satelitní stanice al-Džazíra nebo al-Arabíja. Ale asi lze skutečně říci, že globálně v angličtině je to CNN.


Hospodářské noviny, 1.11.2005, autor: Martin Novák

,V České republice se loni prodalo prostřednictvím přímého prodeje zboží přibližně za 3,9 miliardy korun, což bylo o 21 procent více než o rok dříve. Na celém světě lidé utratili za takto prodávané zboží 99 miliard dolarů (2,4 bilionu korun), v samotné Evropě to bylo téměř 11 miliard dolarů (269 miliard korun). ČTK o tom dnes informovala Asociace osobního prodeje. Tímto druhem prodeje se ve světě zabývalo zhruba 50,5 milionu registrovaných prodejců a distributorů.
Asociace osobního prodeje uvedla, že osm jejích členských firem loni v ČR evidovalo 195 500 prodejců. Ženy měly na jejich počtu 95procentní podíl. Více než polovina prodejců pracovala na částečný úvazek.
„Přímý prodej je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví a poskytuje pracovní příležitosti pro všechny bez jakýchkoli diskriminačních regulací. Dnes přímý prodej představuje jednu z hlavních možností dodatečného výdělku pro všechny věkové kategorie,“ uvedla asociace v tiskové zprávě.
Asociace osobního prodeje sdružuje společnosti Avon, Amway, Just, Lux, Mary Kay, Oriflame, Tupperware a Vorwerk. Loni kvůli porušení stanov asociace vyloučila ze svých řad společnost Winston International.

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.