Průzkum informační gramotnosti rozšířil působnost

Druhé kolo pilotního průzkumu IVIG, který mapoval úroveň informační gramotnosti vysokoškolských studentů, se nedávno uskutečnilo pod záštitou Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ). Výsledky jasně ukazují, že gramotnost není otázkou informačních a komunikačních technologií, ale pochopení podstaty práce s informacemi.

Po loňských třech vysokých školách se ho letos účastnilo dalších pět univerzit. “Omezení jsou dána podstatou zaštiťující organizace i finančními prostředky. Neprošel navíc grantový projekt z prostředků Ministerstva informatiky ČR,” říká mluvčí a manažerka vnějších vztahů FF UK Michaela Dombrovská. V případě příznivé konstelace okolností a vyřešení financování projektu je v plánu provedení průzkumu na všech vysokých školách, výhledově se počítá i se středními a základními školami.

Data mohou využít i firmy
Výzkum byl prezentován 22. září na půdě Filozofické fakulty UK v rámci odborného semináře o informačním vzdělávání IVIG 2005, který AKVŠ pořádala ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK a občanským sdružením SPRIG. Podle Michaely Dombrovské jsou některá jeho zjištění využitelná i v komerční sféře, např. pro společnosti, které si chtějí udělat představu o uchazečích o zaměstnání.
Výsledky shromážděné týmem pod vedením dr. Ludmily Tiché z AKVŠ jednoznačně ukazují, že gramotnost není otázkou informačních a komunikačních technologií, ale pochopení podstaty práce s informacemi.
Informační gramotnost zaměřená na služby knihoven sestává z literární, dokumentové, numerické, jazykové a ICT gramotnosti. Celkový index informační gramotnosti zaměřené na služby knihoven má hodnotu 53 procentních bodů (ze sta možných). Nejslabší složkou je dokumentová gramotnost (40 procentních bodů), což je především schopnost informace vyhledávat, např. v databázích.

Rozhodují kursy a ambice
Informačně gramotný student dosahuje – podle kritérií nastavených AKV#140# – alespoň 70 procentních bodů ve všech složkách informační gramotnosti. Této úrovně dosáhli především studenti, kteří absolvovali kurs práce s informacemi a studium plánují završit získáním titulu PhD. “Nezaznamenali jsme skutečně žádné jiné dělící hranice, například mezi pohlavími. Jde čistě o absolutorium kursu a ambice v dalším studiu,” potvrzuje Michaela Dombrovská. Preferovanými formami informačního vzdělávání jsou mezi studenty především dotazy kolegům, ostatní vysokoškolské kurzy, studium na střední škole a dotazy pracovníkům knihovny.

-sch-

Subjektivní hodnocení důležitosti orientovat se ve službách knihoven a míra využívání odborné literatury: silné faktory informační gramotnosti

Skupina A – nízká míra motivace využívat služeb knihovny
– malá míra používání odborné literatury
– informační gramotnost: 40 procentních bodů
– celkově 6 % zkoumané populace

Skupina B – vysoká motivace využívat služeb knihovny
– vysoká míra používání odborné literatury
– informační gramotnost: 58 procentních bodů
– 55 % zkoumané populace

Skupina C – vysoká motivace využívat služeb knihovny
– malá míra používání odborné literatury
– informační gramotnost: 46 procentních bodů
– 35 % zkoumané populace

Skupina D – nízká motivace využívat služeb knihovny
– vysoká míra používání odborné literatury
– informační gramotnost: 51 procentních bodů
– 4 % zkoumané populace
zdroj: Odborná komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR

Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta
Tyto standardy, ustanovující znalosti, schopnosti a dovednosti informačně gramotného vysokoškolského studenta, se týkají pouze jeho studia a odborné práce v oboru. V tomto smyslu informačně gramotný vysokoškolský student:

1) je schopen porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací
2) zná a sleduje klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci,
3) využívá prameny numerických i technických informací, vyhledává a zpracovává numerická a technická data a používá je při své odborné práci,
4) ovládá mateřský jazyk a dokáže se v něm slovně i písemně vyjadřovat, zná a používá odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru,
5) používá běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.
zdroj: Odborná komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR