Průšvihů obchodníků je stále víc

25. 10. 2005 00:10

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

IPTV či kabelovou televizi si platí více než polovina Čechů

Počet diváků, kteří sledují televizní stanice prostřednictvím některého z placených operátorů, se v Česku drží na stabilní úrovni, dál však klesá podíl satelitní TV. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Atmedia index.

Jak Kofola sedm let ladila novou identitu? Čtěte v MAM 12/2024.

Kuřecí řízky v pražských prodejnách Delvity a Carrefouru zapáchaly. Supermarket Albert patřící Aholdu v Mníšku pod Brdy falšoval u potravin data spotřeby. To jsou další případy, které v posledních dnech přibyly k řadě předchozích.
Je už dost podnětů k zásadní otázce: Jsou případy prodeje zkaženého masa, falšování etiket či předražování nákupů jen selháním jednotlivců, anebo je to chyba systémová?

MEZITITULEK: Nízká cena za každou cenu
Šéfové řetězců trvají na tom, že pochybili jen někteří pracovníci.
„Zaměstnanci podepsali závazné předpisy, jak se zbožím nakládat. Pokud by je porušili, je to porušení předpisů celé firmy,“ odmítl „kolektivní vinu“ šéf Aholdu pro střední Evropu Jacquot Boelen.
Potravináři ale vidí vinu v celém systému prodeje.
„Děsí mě, že se objevují stále další případy porušení předpisů po tom všem, co už se na řetězce provalilo. Samozřejmě, že je to problém celého systému,“ tvrdí prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.
K tomu se už začíná přiklánět i státní inspekce. „Vyhodnotili jsme to jako systémovou chybu, proto je pokuta rekordní,“ zdůvodnil předchozí postih Aholdu ve výši jednoho miliónu korun ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Ovšem ani miliónová pokuta zřejmě firmu s ročním obratem kolem třiceti pěti miliard korun nenapravila.
Názoru, že nápravu potřebuje spíš celý systém prodeje potravin, nasvědčuje i další skutečnost. Mezi tuzemskými obchodníky vládne na zahraniční poměry nevídaný konkurenční boj. Letos opouštějí tuzemský trh sítě Julius Meinl či Carrefour.
Konkurenční boj nutí řetězce nabízet zákazníkům co nejnižší ceny zboží. Takže co nejníže musí stlačit i výrobní náklady. Nemohou si dovolit platit příliš kvalifikovanou pracovní sílu a hledí prodat pokud možno každé zboží. Tento tlak na co nejnižší ceny a výrobní náklady je přitom plošný. Předpoklad, že se mu snaží firmy i plošně čelit překračováním hygienických a dalších předpisů, tak nemusí být čirou spekulací.
Na praktiky obchodníků doplácejí vedle spotřebitelů i potravináři. Stále hlasitěji si stýskají, že průšvihy řetězců kazí pověst jejich výrobků. Tedy i odbyt a zisk zpracovatelů.
Přitom potravináři prošli před vstupem do Evropské unie tvrdou ozdravnou kúrou, když museli splnit přísné hygienické předpisy Bruselu. Přizpůsobení normám je stálo miliardy korun. A teď podle nich image potravin ničí řetězce.
Paradoxem je, že samy řetězce požadují po svých dodavatelích ještě náročnější normy, než ukládá zákon. „Pokud přitom nároky obchodníků nesplníme, nesmíme jim dodávat,“ potvrzuje například Lenka Martinková, manažerka kvality firmy Agropol Food, největšího zpracovatele drůbeže.
Obchodníci navíc teď vytáhli do protiútoku. Z nepořádků viní právě své dodavatele. Například Delvita včera oznámila, že do vyšetření případu nebude brát drůbež z firmy Xaverov, a navíc této společnosti dá sama pokutu.
Napětí mezi řetězci a potravináři v poslední době ovšem roste nejen v tuzemsku. Ozývají se i potravinářské svazy v Itálii nebo Španělsku, vadí jim tlak obchodních sítí na příliš nízké ceny.

MEZITITULEK: Spotřebitel výrobce nezná
„Potravinářskou Evropou hýbou dva problémy. Zaprvé elektronické aukce pro dodavatele zboží, kde obchodníci zohledňují jen cenu. A zadruhé rozmach takzvaných privátních značek řetězců,“ upozorňuje viceprezident potravinářské komory Ladislav Červenka.
Spotřebitel se u privátních značek z etikety jen dozví, že sýr nebo salám prodává ten a ten řetězec, ale skutečného výrobce nezná.
Důsledné uvádění výrobní firmy přitom může zabránit i manipulaci se zbožím na pultech. Obnovení důvěry v kvalitu potravin je pak i v zájmu samotných řetězců. Mluvčí Delvity Petr Uchytil totiž už po zveřejnění prvních malérů řetězců připustil, že i této síti kvůli tomu klesl odbyt masných výrobků.

Hospodářské noviny, 25.10.2005, autor: Martin Mařík

Jak Kofola sedm let ladila novou identitu? Čtěte v MAM 12/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení