Důvod věznění novinářky stále nejasný

Ovocný salát a sklenka martini byly prvními požitky, které si po 86 dnech strávených ve vězení dopřála reportérka listu New York Times Judith Millerová, jež se stala nejdéle vězněnou novinářkou v amerických dějinách v souvislosti s tím, že odmítla vyšetřovateli vyzradit svůj důvěrný zdroj.
Ze sedmapadesátileté Millerové, jež před válkou v Iráku neblaze proslula svými zavádějícími články o údajných Saddámových zbraních hromadného ničení, udělalo její věznění v USA opět hvězdu. “Vím, že naši čtenáři mají spoustu otázek, jak se celé drama vyvíjelo. Brzy o tom na našich stránkách pojednáme,” slíbil vedoucí vydání deníku New York Times Bill Keller.
Millerová, jež v Timesech pracuje bezmála tři desetiletí, přiznala, že ne vždy vše dělala striktně podle ústavních zákonů. Rychlý návrat k redaktorské práci však zatím neplánuje. Vezmu si teď nějaké volno, chci vyvíjet tlak na Kongres, aby přijal federální zákon chránící novináře a jejich důvěrné zdroje, řekla svým kolegům v práci. Zatím není rozhodnuta, zdali o svých zážitcích napíše knihu. “Z celého případu jsem profesně velmi získala,” uvedla pouze s tím, že v těchto dnech se probírá sto tisíci emaily, které se jí v době jejího věznění v počítači nahromadily.
Propuštění Millerové z vězení a její výpověď před velkou porotou vzbudilo ve Spojených státech značnou pozornost. Největší dohady panují nad tím, proč vlastně Millerová musela ve věznici strávit tak dlouhou dobu. Její vysvětlení zní, že nechtěla na svůj zdroj z Bílého domu (viceprezidentova šéfa kanceláře I. Lewise Libbyho) naléhat, aby jí povolil u soudu vypovídat. Libbyho právník ovšem uvedl, že Libby toto povolení vydal už před rokem. To ovšem Millerová zpochybňuje. Tvrdí, že toto prohlášení bylo na Libbym Bílým domem vynucené pod pohrůžkou propuštění a že teprve nyní prý dal Libby Millerové osobní souhlas k výpovědi.
Tyto šlechetné důvody Millerové však některá média zpochybňují.
“Vysvětlením by mohlo být i to, že cesta do vězení byla pro Millerovou způsobem, jak se z novinářského vyděděnce přetvořit v mnohem více oslavovanou bojovnici za svobodu projevu,” napsal komentátor konkurenčního listu Washington Post Dan Froomkin. Narážel tak na články o iráckých zakázaných zbraním, jejichž napsání Millerová “lehkověrně” založila na anonymních úřednících a expertech. Froomkin dodal, že utajovat zdroj navíc není pro novináře nijak impozantním činem, zvláště pak pokud se jedná o vládní úředníky.
Časopis Time a CNN pak nabídly i další vysvětlení propuštění Millerové, a sice to, že Bushova vláda a republikáni si již nemohli pod stále vzrůstající kritikou a poklesem popularity dovolit držet reportérku New York Times ve vězení, zvlášť když vše záviselo na Libbyho vůli osobně zplnomocnit Millerovou k výpovědi.

Hospodářské noviny, 5.10.2005, autor: Marek Sklář