Drahé zboží jde víc na odbyt, tvrdí prodejci

Kožené křeslo za sto šedesát tisíc korun, židle za dvacet tisíc korun. Přehnané ceny? Vůbec ne. Podle Jany Převrátilové ze společnosti Vitra přibývá lidí, kteří se rádi obklopují luxusním zbožím a neváhají za něj zaplatit.
Právě s pořízením věcí, které nejsou nutné k životu, si většinou lidé spojují růst životní úrovně. Zvyšuje se zájem o dražší spotřebiče, ale i oblečení a obuv.
“Nejlevnější boty v našem obchodě stojí přes dva tisíce korun, ale lidé tu nakupují stále více,” říká Martin Kochta z prodejny Salamander. Dodává, že z pultu poměrně rychle mizí i kovbojské boty za patnáct tisíc.
Podle obchodníků se přitom dražší značkové zboží naučili nakupovat už i starší lidé nad šedesát let.
“Dříve by to neudělali, protože naše věci jsou přece jen o dost dražší než triko z tržnice,” říká Dana Herzigová, vedoucí prodejny firmy Moira v Brně. Podle ní se vytvořila skupina lidí, kteří neváhají zaplatit za mikinu ze speciálního materiálu i dva tisíce korun.
Zákazníci kupují i dražší nábytek, potřeby pro domácnost či elektroniku. Nerozmýšlejí se dát například za televizi přes třicet tisíc korun.
“Čeští zákazníci stále víc kupují dražší výrobky,” uvádí své zkušenosti Jiří Řízek z Elektroworldu. Zcela přesvědčivě je to podle něj vidět na prodeji plazmových a LCD televizorů.
V krajích, kde je vysoká nezaměstnanost a nízké příjmy, je však o dražší a luxusnější zboží menší zájem. “V Praze jsme za poslední čtyři měsíce prodali desetkrát víc LCD a plazmových televizorů než v severních Čechách,” říká Bohuslav Komín ze sítě prodejen Euronics.
Jiří Pavelka, vedoucí prodejny Hervis se sportovním oblečením a potřebami, která je součástí obchodního centra Olympia v Olomouci, má obdobné zkušenosti. Podle něj je obrovský rozdíl mezi tržbami v Praze, Brně a třeba v Olomouci nebo v Karlových Varech.
“U nás lidé vyhledávají zejména slevové akce, které ceny zboží přiblíží na úroveň v tržnicích. Zároveň však nakoupí kvalitu,” říká Pavelka.
“Životní úroveň se ale nedá měřit jen podle toho, kolik lidé utratí v obchodech. Její kvalita závisí mimo jiné na úrovni životního prostředí, na dopravní infrastruktuře, dostupnosti a kvalitě zdravotní péče, vzdělání či kultury” říká analytik Radomír Jáč z PPF.
Záleží však i na dostupnosti nejrůznějších služeb. “Tam vidím velký prostor pro možný růst životní úrovně,” připojuje se analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Hospodářské noviny, 27.10.2005, autor: Jiří Němeček, Zuzana Luňáková, Martina Macková