Výrobce střeliva těží ze slavné značky

26. 9. 2005 00:09

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Vlašimská firma Sellier & Bellot je jedním z nejstarších výrobců nábojů na světě. Letos v srpnu oslavila 180. výročí.
Vše začalo vynálezem britského chemika Edwarda Charlese Howarda, který roku 1799 objevil třaskavou rtuť. To spolu s dalšími chemickými objevy umožnilo rekonstrukci křesadlového zámku v zámek perkusní. U něho k výstřelu dochází až poté, co kladívko udeří do zápalky nasazené na komínku, tzv. pistonu. Nový systém se objevil mezi lety 1810 – 1820 a mezi jmény řady vynálezců figuruje i Jean Maria Bellot, který pracoval v pařížské továrně na výrobu roznětek Tardy & Blancher.
V Lipsku tehdy působil Louis Sellier, který byl hlavním akcionářem společnosti Sellier und Co. A ten se rozhodl pro výrobu perkusních zápalek. V rakouské monarchii totiž nebyl žádný jejich výrobce. Zaplnění mezery na trhu se Sellier rozhodl realizovat v Praze.
Nejdříve získal od rakouského císaře Františka I. privilegium vyrábět perkusní zápalky pro pěchotní palné zbraně. To obdržel 5. srpna 1825 a od této doby počítáme vznik společnosti Sellier a Bellot.
Sellier měl potřebný kapitál, ale chybělo mu „know-how“, a tak krátce po založení firmy přizval svého krajana Jeana Mariu Nicolause Bellota, který se perkusními zápalkami zabýval. Továrnu postavili na Žižkově, protože tak splňovala bezpečnostní opatření – by-la dost daleko od hustě obydlených částí města.
Již v roce 1830 výroba přesáhla 60 miliónů zápalek ročně a svého vrcholu dosáhla v roce 1837, kdy jich bylo 156 miliónů.
Úspěšný podnik otevírá roku 1829 pobočku v pruském Schönebecku a v roce 1884 další v lotyšské Rize, jejíž výroba pokryla potřeby zápalek v celém Rusku i ve Skandinávii.
Roku 1832 došlo v továrně k výbuchu, při kterém Bellot oslepl a částečně ohluchl.
V průběhu let firma stále expanduje. Roku 1870 umírá Sellier a po jeho smrti vede Bellot podnik ještě dva roky. Pak je závod přeměněn na akciovou společnost.
Zlaté období firma zažívá před a během první světové války. Tehdy vyváží své výrobky prakticky do všech světadílů. Po založení Československa se stává dominantním dodavatelem nábojů pro československou armádu a policii.
V meziválečném období byla továrna přemístěna z bezpečnostních důvodů do Vlašimi. Za druhé světové války vyráběla pod německou správou výlučně pro wehrmacht. Po roce 1945 byla znárodněna, vyráběla pod Zbrojovkou Brno a stala se monopolním výrobcem střeliva v Československu. V 60. letech se zavedly další výrobní programy jako výroba balicích strojů a valivých ložisek. Balicí stroje se dnes vyrábějí v dceřiné společnosti Sellier & Bellot s. r. o.

3 otázky pro…
Radek Musil, generální ředitel Sellier & Bellot

HN: Jak se vaší firmy týká globální pokles poptávky po střelných zbraních?
Celosvětový pokles poptávky po střelivu a zbraních trvá již několik let. Jakákoli násilná akce kdekoli na zeměkouli to jen urychluje. Vloni třeba ukončila výrobu známá firma Hirtenberger z Rakouska.

HN: Jak tomu čelíte?
Získáváme stabilně a dlouhodobě větší podíl na trzích v západní Evropě na úkor našich konkurentů. Jedná se především o náboje do kulovnic pro lovce. Pětaosmdesát procent produkce vyvážíme do sedmdesáti zemí světa.

HN: Na jakou částku byste odhadl cenu značky Sellier & Bellot?
Značka má hodnotu celé společnosti. Bez ní bychom museli podstatně snížit ceny, což by mělo pro firmu takřka likvidační důsledek.

Hospodářské noviny, 26.9.2005, autor: Jakub Salát

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.