Velké regionální rozdíly v kupní síle

V České republice jsou velké regionální rozdíly v kupní síle obyvatel. Zatímco v Praze je podle průzkumu společností Incoma Research a GfK kupní síla obyvatel o 33 procent vyšší, než činí její celorepublikový průměr, tak například v některých moravských regionech je tento ukazatel proti průměru až o několik desítek procent nižší. Kupní síla obyvatel ČR navíc výrazně pokulhává za průměrem původních patnácti členských zemí Evropské unie.
„Podle očekávání je s velkým náskokem v čele hlavní město Praha. V přepočtu na obyvatele zde kupní síla dosahuje téměř 133 procent celorepublikového průměru. Na opačném pólu žebříčku jsou desítky obcí, kde jsou průměrné hodnoty indexu kupní síly pod úrovní 70 procent,“ řekla Martina Drtinová ze společnosti Incoma Research.
Dodala, že mezi regiony převyšující celorepublikový průměr kupní síly patří pouze kraje Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský. Naopak kraj Vysočina dosahuje jen 90,3 procenta. „Zjednodušeně lze hovořit o bohatém západu a chudém východu,“ podotkla Drtinová.
Mezi pětici nejbohatších okresů se vedle hlavního města a obou přilehlých okresů podle Drtinové dostaly ještě Plzeň-město a Cheb. „Naopak žebříček uzavírá okres Bruntál, kde je index kupní síly 85 procent,“ uvedla.
Kupní síla obyvatel ČR se podle průzkumu přibližuje evropskému průměru jen velmi pomalu. „Svou paritou kupní síly se v současné době pohybujeme přibližně na 66 procentech průměrné úrovně evropské patnáctky. Vedeme si tak sice hůře než Slovinci (74 procent), ovšem lépe než Maďaři (59 procent), Slováci (49 procent) či Poláci (45 procent),“ upozornila Drtinová.
Výsledkům průzkumu kupní síly obyvatel ČR odpovídají velké regionální rozdíly v hustotě rozmístění velkých nákupních center, které developeři zatím umisťují především do bohatších regionů.
Nejvíce možností utrácet v obchodních komplexech mají spotřebitelé v Praze, která v závěru loňského roku disponovala více než 400 000 metry čtverečními prodejní plochy. V Praze tak na tisíc obyvatel připadalo 339 metrů čtverečních moderní prodejní plochy. Naopak nejhůře na tom byli z tohoto pohledu obyvatelé kraje Vysočina, kde se nenacházelo ani jedno moderní nákupní centrum.