RFE/RL hledá nové způsoby šíření informací

Cíle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda zůstávají podobné jako v dobách studené války, mění se jen prostředky a strategie, soudí poradce pro vysílání stanice Ross Johnson. Po rozšíření vysílaní do států Blízkého východu a Asie stanice nyní usiluje o zlepšení své internetové nabídky. Na Ukrajině a v Bosně se objevují dokonce i televizní verze některých jejích programů. „Ve světě je stále více informačních kanálů, ale neznamená to nutně lepší přístup k informacím,“ řekl Johnson.
„Návštěvnost našich webových stránek i v takových zemích, jako je Bělorusko, Uzbekistán nebo Írán rapidně roste,“ uvedl. Šíření informací po internetu je podle něj možná jedním z nejdůležitějších vývojových momentů, kterým právě teď stanice prochází. „Technicky je také pro řadu režimů těžké přístup k internetu úplně odříznout,“ dodal. Je to však stále jen jeden z mnoha způsobů jak soutěžit s dalšími zdroji informací, soudí Johnson.
Podobné jako v době železné opony jsou ústrky úřadů, s nimiž se stanice musí vypořádat v zemích, do kterých nově vysílá. „V Uzbekistánu jsou zavíráni naši reportéři, v Bělorusku máme problémy s úřady. Dokonce i v Rusku není sbírání informací tak jednoduché jako ještě před pár lety,“ řekl Johnson.
Přestože je Rádio Svobodná Evropa plně financováno z peněz přidělených americkým Kongresem a je považováno za nepřímou součást zahraniční politiky Spojených států, snaží si stále uchovat velkou míru nezávislosti. „Už zkušenosti ze studené války nám jasně ukázaly, že být důvěryhodný znamená zároveň i být kritický ke všem zdrojům,“ míní Johnson. Být jakýmsi vzorem objektivity podle něj patří k důležitým úkolům stanice.
Politickému výběru však podléhají regiony, do nichž stanice vysílá. „V roce 1999 začalo rádio vysílat do Iráku na přímou žádost Kongresu,“ řekl Johnson. Mezi politickými institucemi a rádiem podle něj stojí orgán, který by měl politický vliv co nejvíce omezit. „Každá z amerických stanic vysílajících do zahraničí má svůj vlastní úkol, Hlas Ameriky například zprostředkovává posluchačům i materiály, které jim předává vláda Spojených států. My tuto povinnost nemáme,“ uvedl Johnson.
Největší vyzvou pro Rádio Svobodná Evropa ze deset let jeho existence v České republice bylo podle Johnsona stěhování z Mnichova do Prahy. „Přesunout se z Německa bez přerušení vysílaní bylo pro nás opravdu logisticky velice náročné. Bylo to zároveň naše nejzajímavější pražské období“ řekl Johnson.
Skvělá podle Johnsona byla i spolupráce s českými úřady a politiky. Pochopitelná byla podle něj také reakce některých politiků, kteří po 11. září 2001 začali Svobodnou Evropu považovat za bezpečnostní riziko. „Určitě by se podobné obavy objevily v každém městě a v každé zemi,“ řekl.
Svět podle Johnsona čeká ještě dlouhá cesta, než stanice podobné Svobodné Evropě nebudou potřeba. „V některých zemích bývalého Sovětského svazu se trend obrací proti svobodným médiím, Svobodná Evropa tu zřejmě ještě po nějaký čas najde své využití,“ soudí Johnson.