Hrozí digitalizaci TV vysílání další zdržení?

14. 7. 2005 09:07

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Máme první fotky z Agentury roku. Podívejte se, jak jsme oslavili vítěze!

Letošní slavnostní předávání cen Agentury roku proběhlo v úterý 16. dubna v prostoru Václaváku 22. Bylo s námi u toho přes sto hostů a zábava byla ohromná. Přinášíme vám první část fotogalerie.

Reklama
SDG

Novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou Poslanecká sněmovna projednávala na své poslední schůzi, ovlivní vývoj zejména televizního trhu na několik příštích let. Vzhledem k tomu, že se na něm rozděluje přes sedm miliard korun ročně, a navíc jde o mediální trh s největším dopadem na politiku, je zcela zřejmé, že tlaky na její znění jsou enormní. Rekapitulujme stručně dosavadní vývoj. Současný zákon vznikl v roce 2001 z nutnosti harmonizovat mediální legislativu s EU. Poslanci pod tlakem mediální lobby odmítli vládní návrh, který obsahoval standardní nástroje na regulaci trhu, a schválili poslanecký návrh, na jehož formování se podíleli sami provozovatelé. Vzhledem k tomu, že tehdy existoval spor mezi ČTÚ a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, kdo má licencovat sítě, po nichž se bude digitální televizní signál šířit, ze zákona byly vypuštěny příslušné paragrafy s tím, že bude co nejdříve přijata novela upravující digitální vysílání. O rok později tato novela neprošla, protože konflikt trval a koncepce přechodu na digitál neexistovala. EU vypracovala před časem tzv. nový regulační rámec, který předpokládá důsledné oddělení regulace přenosu signálu od regulace obsahu. Podle tohoto principu přísluší licencování sítí ČTÚ. Požadavky EU se promítly do zákona o elektronických komunikacích (ZEK), z něhož však byla při projednávání v Parlamentu vypuštěna novela vysílacího zákona, která byla původně jeho součástí. Ministr Mlynář měl strach, že spory okolo novely by zdržely přijetí zákona, který už tak měl řadu měsíců zpoždění. ZEK však vysílací zákon částečně novelizoval. V dobrém úmyslu, aby Rada mohla licencovat digitální vysílání, však novela dosáhla toho, že Rada digitální licence udělit nemůže. Situace je tedy komplikovaná: novela vysílacího zákona musí skloubit zájmy dosavadních provozovatelů celoplošných nebo regionálních televizí se zájmy nových uchazečů o digitální licence. Bez toho, že se nynější provozovatelé – Nova, Prima a ČT – dohodnou, je však při současném rozložení sil ve Sněmovně naděje na rychlou a racionální novelu vysílacího zákona minimální.

Ekonom, 14.7.2005, autor: Václav Žák, člen RRTV

Redakce MAM

Další zajímavé čtení