Projekt i2010 se týká také televize

Ve dnech, kdy Evropa diskutuje o ratifikaci a budoucím osudu euroústavy, Evropská komise odstartovala novou iniciativu s názvem i2010 – Evropská informační společnost 2010. Právě tento týden Viviane Redingová, komisařka pro komunikace a média, seznamuje s projektem i2010 výbory Evropského parlamentu.

Iniciativa vychází z poznatku, že informační a komunikační technologie (ICT) se dnes v Evropě podílejí čtyřiceti procenty na růstu hrubého domácího produktu, zatímco v USA je tento podíl šedesátiprocentní. K tomu, aby se deficit neprohluboval, chce iniciativa i2010 přispět třemi způsoby.

Především chce upravit regulační nástroje, jež má k dispozici tak, aby vytvořily moderní, tržně orientovaný právní rámec pro digitální ekonomii. Dále chce podpořit investice do výzkumu a vývoje v této oblasti. Za třetí chce iniciovat prostřednictvím národních programů vytvoření Evropské informační společnosti s co nejširší účastí občanů.

Co se týče změn evropských regulačních předpisů, první na řadě by měla být směrnice Televize bez hranic, kterou chce Viviane Redingová novelizovat do konce letošního roku. Jak uvedla na tiskové konferenci, bude nezbytná “modernizace pravidel EU týkající se audiovizuálních služeb, které se dnes omezují na tradiční rozhlasové a televizní vysílání a které ve velké míře stále vycházejí z technologií a regulačního myšlení let osmdesátých”.

Rozhlasové a televizní vysílání proniká na internet a do mobilních telefonů, takže některá pravidla jsou již zastaralá. Viviane Redingová naznačila, že by ze směrnice měly zmizet procentní limity pro vysílání reklam a že by se mohla uvolnit některá přísná pravidla pro tzv. product placement s přihlédnutím k existenci nových reklamních technik. Již delší dobu se uvažuje o tom, že podpora evropské tvorby by měla najít jiné nástroje než plošně nadekretované programové kvóty evropských pořadů.

Cílem projektu i2010 je dosáhnout toho, aby po pěti letech mělo padesát procent všech evropských domácností přístup k broadbandu, tj. aby byly připojeny na sítě s vysokorychlostním přenosem dat. Dnes je takových domácností v Evropě jen 9 procent, zatímco v USA činí podíl “broadbandových” domácností 11,5 procenta, v Japonsku 14,6 procenta a v Jižní Koreji dokonce 26,3 procenta.

Ekonom, 16.6.2005, autor: Milan Šmíd, vysokošklský pedagog