Pumpy s věrnými zákazníky těží z tradice

Řekne-li se čerpací stanice, více než 80 procentům lidí v Česku se jako první vybaví značka Benzina. A pokud mají výzkumy společností Gfk a Incoma pravdu, patří Benzině – společně s Aralem – i první místo v žebříčku preferovaných čerpacích stanic. Dává jim shodně přednost 14 procent v průzkumu oslovených řidičů. Využije těchto čísel i nový majitel firmy, polský PKN Orlen? O budoucnosti značky totiž stále není rozhodnuto.
Červené pumpy přitom nepatří k tomu nejmodernějšímu ani nejlacinějšímu, co nabízí tuzemský trh. Značka, která se poprvé objevila na štítech čerpacích stanic před sedmačtyřiceti lety, těží u nás nejen ze své letité tradice, ale i své nejpočetnější sítě. Jejích 314 oficiálně uváděných pump s červeným logem výrazně vede nad druhou firmou v Česku – Čeprem, které dnes spravuje 182 stanic EuroOil.
Logickou odpověď na otázku, proč tedy stále trvá tak velký zájem o pumpy Benziny, když v tvrdém konkurenčním boji nabízejí leckteré jiné firmy modernější servis, rozsáhlejší shopy, větší počet myček i lacinější benzín, dává pětasedmdesátiletý Plzeňan Václav Spěváček. “Je to zvyk. Léta prakticky nebylo kde čepovat jinde, dálkové trasy nejezdím a Benzina je v každém městě prakticky na každém rohu. Proč bych měl jezdit někam jinam a dál?” ptá se. “Benzina má stále spoustu věrných zákazníků, kteří ji berou jako poctivou a tradiční značku,” potvrzuje i Ivan Indráček, šéf Společenství čerpacích stanic, hájící u nás zájmy spíše menších provozovatelů.
Firma, která ovládá zhruba 14 procent tuzemského maloobchodního trhu pohonných hmot, má tedy ve městech určitý stabilní “kádr” zákazníků. Místní komunikace a řadové silnice, kde je Benzina vidět nejčastěji, však nepředstavují zrovna lukrativní lokality. Ty ziskovější – především dálnice – ovládla v devadesátých letech dravější konkurence. To je spolu s modernějším vybavením a servisem důvodem, proč firmy jako ConocoPhillips, Aral, Shell nebo Agip dosahují při nižším počtu svých čerpacích stanic mnohem vyšších průměrných prodejů na jednu pumpu.

MEZITITULEK: Tradice i dluhy
Národní podnik a značka Benzina vznikly v roce 1958 místo dosavadního Benzinolu, který devět let před tím vznikl spojením 26 velkoobchodních firem. V dalších letech byla Benzina vždy součástí velkých společností, nejdelší dobu jí vládl koncern Chemopetrol, až v roce 1990 se stala samostatným státním podnikem.
Ne nadlouho. Při privatizaci čtyři roky poté, rozdělila vláda Benzinu na tři díly – část získalo Čepro, zadlužená část podniku se 190 pumpami zůstala státní organizací a zbytek přešel na akciovou společnost. Akciová Benzina získala síť 280 čerpacích stanic, které byly pro odlišení od státních – zelených – přebarveny na červenou. Státní Benzinu nakonec přivedly zděděné dluhy do likvidace a pak výslednému prodeji do rukou Čepra.
Problémům se nevyhnula ani “červená” Benzina. Nezbytná modernizace stanic v duchu zákonných ekologických limitů ji přišla hodně draho. V letech 1996 až 1999 vydala společnost na nutnou modernizaci přibližně 7,7 miliardy korun. Jen menší část pocházela z vlastních zdrojů, za miliardu vydala dluhopisy a 4,5 miliardy si půjčila.
Tyto obrovské investice přitom podle některých lidí z oboru nepřinesly čerpacím stanicím Benziny takové zlepšení, aby firma dokázala svou úrovní konkurovat předním mezinárodním řetězcům, působícím na tuzemském trhu. “Říká se, že náklady na obnovu některých z pump přišly až na třicet miliónů korun. Na spoustě z nich ty peníze moc vidět nejsou,” říká jeden z minoritních akcionářů mateřského Unipetrolu.
Obrovské dluhy u bank i Unipetrolu táhne Benzina za sebou dodnes. V době nástupu posledního generálního ředitele Davida Thomy do firmy v roce 2000 zbývalo 5,5 miliardy dluhů, do dnešního dne toto číslo kleslo o dvě miliardy. Thoma předminulý týden na funkci rezignoval, náročný úkol bude tedy nyní řešit jeho nástupce – Holanďan Frederik Jules Emich, muž se zkušeností managera v konkurenčním rakouském OMV i maďarském MOL. Do vedení Benziny jej dosadil nový vlastník Unipetrolu – polský PKN Orlen.

MEZITITULEK: Přežije značka Benzina?
Poláci si jsou vědomi, že musí kvalitu své sítě zlepšit. I to je jeden z důvodů eminentního zájmu o nákup Aralu v Česku s jeho 69 lukrativními a moderními čerpacími stanicemi. Cena však bude vysoká, odhaduje se něco mezi třemi a čtyřmi miliardami korun. Ale to, co by s ohledem na ekonomickou situaci nezaplatila sama Benzina, může investovat silný Orlen, který i s Benzinou má nyní ve střední Evropě více než 2700 pump.
Takže jak bude vypadat síť Benziny třeba za deset let? Bude menší o stovku pump, které v nejbližší době Orlen prodá společnosti ConocoPhillips. Nové vedení tvrdí, že ty zbylé čeká tentokrát důsledná modernizace s využitím nejmodernějších technologií. Jen jedna věc prý není jistá: Jestli to ještě bude značka Benzina. “O jejím zachování či přejmenování se ještě nerozhodlo,” potvrdil minulý týden znovuzvolený místopředseda představenstva Benziny Tomáš Zikmund.

Hospodářské noviny, 13.6.2005, autor: Miroslav Petr, Jakub Salát