Management největší světové televizní zpravodajské sítě Cable News Network (CNN) neslaví dnešní 25. výročí založení bez vrásek na čele. Podcenila soupeře, společnost Fox News Network, která ve Spojených státech CNN poráží ve sledovanosti.
Obdobně tomu bylo před čtvrt stoletím, kdy tehdejší mocné americké televizní stanice nedocenily konkurenční potenciál nově vznikající CNN, vysílající zprávy, rozhovory a analýzy nepřetržitě dvacet čtyři hodin.
Pokládali tehdejší odvážný projekt novátora Teda Turnera za odsouzený k brzkému zániku. Ale již během krátké doby jim nezbývalo nic jiného, než v té době originální formáty CNN kopírovat.
V USA má navrch Fox
Nyní se situace na americkém trhu obrací. Zpravodajství sítě Fox News sleduje v hlavní vysílací době 1,59 miliónu Američanů, kdežto CNN jen 795 tisíc, zjistil list Financial Times.
Šéf CNN Jim Walton se snaží tento náskok rivala umenšit: „Nejde tu o srovnání jedné domácí (americké) sítě s jinou domácí. Jsme velkou globální společností, která poskytuje služby lidem na celém světě.“
CNN už není jen mezinárodní televizní sítí, ale podniká i ve zpravodajství pro mobilní telefony nebo internet a poskytuje své služby dvěma miliardám lidí v celém světě.
Podle listu Financial Times si CNN loni dobře vedla finančně. Šéf Jim Walton označil loňské výsledky dokonce za rekordní. Tržby činily podle odhadu listu skoro 1,1 miliardy dolarů a čistý zisk 220 miliónů. To je pro společnost s pouhými čtyřmi tisíci zaměstnanci velmi slušný výsledek, dodává list.
CNN však jako dceřiná společnost koncernu Time Warner samostatně své tržby a zisky nezveřejňuje. Podle téhož zdroje jí loni prospěl prodej prodělečné divize ekonomického zpravodajství CNNfn. Mateřská společnost Time Warner loni vykázala vzestup tržeb o 20,5 procenta a čistého zisku o velmi vysokých 27,5 procenta na 3,364 miliardy dolarů.
Pro srovnání, loňské tržby Fox News Network odhaduje agentura Hoovers na 675 miliónů dolarů. Zvedly se podle ní meziročně o 12,5 procenta.
Časté změny neprospěly
CNN tedy přes jisté zaostávání za konkurenční Fox News v USA má dobré finanční ukazatele.
Podle listu USA Today však v posledních letech CNN doplatila na časté střídání svého vrcholového managementu. To ve společnosti údajně vytvořilo nežádoucí ovzduší neustálých změn a zvratů.
Nynější šéf Jim Walton přišel k CNN rok po jejím založení jako dvaadvacetiletý podnikavý muž. Do čela sítě byl jmenován až před dvěma roky a začal s formulováním nové strategie složitě strukturované společnosti. Do americké divize CNN jmenoval v listopadu nového šéfa, který dostal zejména za úkol výrazně zlepšit vysílání pro USA ve srovnání s rivaly.
Proti Waltonovi stojí magnát Rupert Murdoch, jehož holding News Corp ovládá i síť Fox News. Tento zkušený a vytrvalý harcovník v mediální branži vyniká zejména svou dobře cílenou podnikatelskou strategií a agresivitou při její realizaci.
List Financial Times včera napsal, že manažeři CNN, kteří sídlí v Atlantě, by se měli dívat dál než jen z oken své budovy. Navíc mohou při výhledu na místní olympijský park spatřit obrovský billboard Fox News, který svou síť označuje za „Americký zpravodajský kanál“.
Šéf Jim Walton počítá s rozšířením zpravodajského vysílání ve Španělsku, Německu a Turecku, kde CNN už vysílá. Zvažuje pronikání do Indie, a to v místních jazycích.
Připravuje CNN i na „digitální věk“, který má podle něho za pět až osm let přinést stejně převratné technologické změny jako za celé uplynulé čtvrtstoletí.
Na otázku Financial Times, zda se CNN dožije dalších 25 let, Walton odpověděl: „To nevím.“
Televizní síť, kterou sleduje celý svět
Hospodářské noviny, 1.6.2005, autor: Miroslav Prchal
,Nejedna přelomová událost připadala v okamžiku, kdy se odehrávala, jako významná jenom několika málo lidem. Je to i případ televize CNN. Její zakladatel Ted Turner v předvečer spuštění stanice před 25 lety troufale předpověděl, že půjde o největší úspěch v historii žurnalistiky.Začátky vize přitom byly celkem skromné. První vysílání CNN si mohlo naladit 1,7 miliónu Američanů. Mediální analytici zpochybňovali, zda na trhu existuje prostor pro televizi vysílající čtyřiadvacet hodin denně zprávy. Velké americké televizní společnosti ABC, NBC a CBS se na novou konkurenci dívaly svrchu s výhodou mnohonásobně vyšších rozpočtů jen na večerní zprávy.
CNN však už první vysílací den ukázala, čím změní běh televizního zpravodajství. Svou vůbec první reklamní přestávku přerušila jen proto, aby divákům živě zprostředkovala návštěvu prezidenta Cartera v nemocničním pokoji aktivisty Vernona Jordana, který se zotavoval z pokusu o atentát.
Primátů ale přibývalo. CNN byla první, kdo v roce 1981 informoval o atentátu na prezidenta Reagana. O pět let později vysílala jako jediná v přímém přenosu havárii raketoplánu Challenger. A když v lednu 1991 zůstala poslední televizí, kterou Saddám Husajn nevykázal z Iráku, sledovalo její zpravodajství o začátku války v Zálivu kolem miliardy lidí.
Za deset let byla stanice příkladem a fenoménem, který ovlivnil novinářskou profesi. Na jeden aspekt vlivu CNN na žurnalistiku upozornil v souvislosti s přímo přenášenou válkou v Zálivu mediální analytik deníku Boston Globe Mark Jurkowitz. „Američané seděli přilepeni k CNN, protože se díky ní stali poprvé přímými svědky války v reálném čase. Noviny se náhle cítily bezvýznamnými a zareagovaly na to tím, že začaly tisknout více lehkých featurových článků ze života,“ vysvětlil.
Nástup kabelových zpravodajských kanálů a následně internetu vedl k propadu sledovanosti hlavních večerních zpráv na třech celoplošných sítích v USA. Zatímco v roce 1980 se na ně dívalo v úhrnu 50 miliónů Američanů, dnes je to jen 30 miliónů. Jedná se sice stále o několikanásobný počet oproti tomu, kolik lidí si zapíná zpravodajské stanice, důsledky této změny jsou však dalekosáhlé.
Televizní společnosti byly kvůli propadu reklamních příjmů nuceny šetřit. Logickou obětí úspor se stalo nejnákladnější zahraniční zpravodajství. Například CBS měla v 80. letech 38 zahraničních zpravodajů, dnes jich má jen pět.
Analytici jsou skeptičtí, pokud jde o to, zda zpravodajské kanály tento deficit vynahrazují. „Většinu času neposkytují zprávám, ale diskusím mezi lidmi na nejrůznější témata. Tyto mluvící hlavy nahradily reportáže postavené na faktech. Počet reportérů se za posledních deset let prudce zmenšil,“ upozorňuje ombudsman amerického veřejnoprávního rádia NPR Jeffrey Dvorkin.
Problém v přístupu, kdy se televize omezí na to, že divákům poskytne co nejvíc názorů na věc, vidí i Mark Jurkowitz. „Vítězí filozofie: my informujeme, vy se rozhodněte, čemu budete věřit. Talk show jako Larry King Live vám sice nabídnou různé pohledy na problémy, rezignují však na skutečnou novinařinu spočívající v hledání pravdy.“
Největší revoluce, kterou CNN způsobila, tedy informování o událostech v okamžiku, kdy se dějí, se s pokračujícím vývojem technologií stala i nejrizikovějším faktorem novinářské profese. Televizní společnosti jsou schopny přinést obrázky z kteréhokoli místa, čas pro analyzování a ověřování informací se však zkrátil na minimum.
Příklad uvedl moderátor BBC World Nic Gowing. Při živě přenášené tiskové konferenci amerického prezidenta Bushe den po volbách loni v listopadu dostal jeden z novinářů zprávu, že zemřel Jásir Arafát. Ihned se proto zeptal na reakci. „Seděl jsem v tu chvíli ve studiu. Během okamžiku jsme se museli s touto zprávou, která přišla z jediného zdroje, vypořádat, a já jsem za tři minuty divákům sděloval, že Bush sice reagoval na smrt Arafáta, ten však ve skutečnosti ještě žije,“ popisuje Gowing.
Hospodářské noviny, 1.6.2005, autor: Pavel Tomášek
