Nákupy dnes lidé řeší i životní nezdary

Stále populárnějším způsobem trávení volného času se v posledních letech stávají výlety do nákupních center. Jejich nabídka je neustále pestřejší a lákavější a mnozí lidé se s touto přehršlí zboží nemohou vyrovnat. Za nákupy je tak žene nejen potřeba doplnit zásoby, ale také si tím řeší stres, přepracovanost i osobní problémy. Padesát let po otevření první samoobslužné prodejny v Česku lidé propadají podle odborníků až chorobnému nakupování.
“Nákupy mohou být určitou kompenzací životního nezdaru. Může to sklouznou až do absolutní patologie, tedy do chorobnosti, kdy se lidé nemohou při nakupování zastavit. Je to podobné jako jakákoli jiná závislost,” řekl psychiatr Jan Cimický. Sám prý v posledních letech několik takových případů řešil.
“Je tam ale velké vnitřní pnutí. V okamžiku, kdy ti lidé zboží nakoupí, napětí z nich spadne. Pak ale cítí velké provinění, že tomu neodolali. Je to jako u bulimie – člověk nemůže odolat tomu, aby se nepřejedl a zároveň se cítí provinile za to, že je tak slabý,” vysvětlil. Léčba je podle něj složitá. “Jako když se odvyká alkoholu. Musí mít nějakou náhražku,” uvedl.
Obrovská nabídka obchodních řetězců zároveň podle odborníků vyvolává u některých lidí chorobnou nerozhodnost. “Lidé vidí velký výběr a trýzní se tím, že se nedokáží rozhodnout,” uvedl Cimický. Podle jeho zkušeností více propadají nákupům ženy. Mnohdy je to pro ně kompenzace za nedostatek kontaktu v rodině nebo ve společnosti.
Situace v České republice je nyní prý podobná tomu, co lidé ve vyspělých zemích prožívali asi před třiceti lety. “Tady se z toho ale nikdo nepoučil. Reklama je vtíravá a mnozí reagují okamžitě. Když vidí něco levného, kupují, i když to nepotřebují. Láká je také to, že nemusí platit hned. Až dodatečně si uvědomují, že jednoho dne budou muset splácet. Mnohdy to vede k rodinným tragédiím. Lidé přicházejí o všechno, co mají,” řekl Cimický.
Pro řadu lidi jsou ovšem nákupy také jen pohodlným způsobem, jak trávit volný čas. Místo procházek v parku se tak celé rodiny vydávají na procházky kolem regálů. Líbí se jim, že prohlídku či nákup zboží mohou navíc spojit i s tělesnou aktivitou, návštěvou restaurací nebo kina. “Velké obchodní domy mají něco do sebe, i když jsou odsuzovány. Ušetří spoustu času a lidé si tam mohou zajít třeba na bowling,” řekl psycholog Karel Humhal.
Obrovský zájem o nakupování je podle něj nicméně stále “reakcí na to, co dříve nebylo”. “Pořád ještě uteklo málo času. Mnozí lidé se stále teprve seznamují s výdobytky západní kultury. Já jsem poprvé viděl obchodní řetězce v Dánsku v roce 1986. V té době u nás nic podobného nebylo. Teď to tady je a obchodní domy přibývají. Pro lidi je to ale stále novum,” uvedl.
Nákup ve velkém obchodním domě je podle psychologa také určitým odreagováním ze stresu a vypětí. “Je to svým způsobem relaxace. To platí i pro mnohé přepracované podnikatele,” míní.
Chozením do obchodů se odreagovávají i lidé neurotizovaní. “Člověk nepřirozeným a neadaptibilním způsobem uspokojuje nějaké své potřeby. Může ale také chorobně pracovat, případně jezdit na výlety,” upozornil Humhal.