Když Evropská komise v prosinci 2003 zveřejnila v dokumentu COM(2003)784 své stanovisko k budoucnosti evropské regulační audiovizuální politiky, uvedla zde časový plán, na jehož konci měla být revize Směrnice EU, známé pod názvem Televize bez hranic.
O potřebě přizpůsobit pravidla, stanovená v letech 1989 a 1997, rychle se měnícím podmínkám audiovizuálního trhu, se mluví už řadu let. Oficiální webová stránka věnovaná audiovizuální politice EU odkazuje na desítky diskusních příspěvků, které vloni předložily Evropské komisi nejrůznější instituce spojené s tímto problémem.
Součástí akčního plánu bylo také zřízení tří pracovních skupin, tzv. focus groups, k projednání tří specifických problémů: regulace audiovizuálního obsahu, regulace reklamy a práva na informace.
Práce focus groups byla původně plánována na loňský rok, jejich činnost, do níž jsou zapojeni i čeští zástupci Vladimíra Vocetková a Zdeněk Velíšek, se však protáhla až do letošního roku.
Obecně definovaná témata pracovních skupin na jedné straně umožňují věnovat se aktuálním problémům, mezi něž patří postoj k satelitním kanálům šířícím náboženskou a národnostní nenávist (např. ve Francii zakázaný Al Manar). Na straně druhé jejich široké a obecné zadání umožňuje vyhnout se některým konkrétním bolavým místům směrnice.
Patří mezi ně například programové kvóty evropské produkce, jejichž sledování při stále rostoucím počtu programů s sebou nese neúměrnou administrativní zátěž a jejichž účinek měl být zkoumán nezávislou studií už v roce 2002. Podle nového plánu se taková studie měla zpracovat do konce loňského roku, ale o tom, zda už spatřila světlo světa, zprávy chybějí.
Není také jasné, zda a kdy se uskuteční plánovaná 3. evropská audiovizuální konference, která by měla završit dvouletou diskusi o budoucnosti audiovizuální politiky Evropské unie. Možná právě o tom bude jednat kontaktní výbor zřízený v rámci směrnice, který tento týden zasedá v Bruselu.
Ekonom, 7.4.2005, autor: Milan Šmíd, vysokoškolský pedagog