Průzkum: Nejhůře dopadl Gross

7. 4. 2005 00:04

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Fajn rádio si novým partnerstvím s Enterprise Esports otvírá dveře do gamingu

Fajn rádio z mediální skupiny Media Bohemia se v marketingu dlouhodobě zaměřuje na spolupráci s influencery a tiktokery z různých oblastí. Nyní prostřednictvím Enterprise Esports vstupuje do oblasti esportu a bude oslovovat milovníky gamingu.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Zdaleka nejčastěji a zdaleka nejvíc negativně letos referují média z českých politiků o Stanislavu Grossovi. Píše se o něm třikrát častěji než o Miroslavovi Kalouskovi a čtyřikrát víc než o Václavu Klausovi. Negativních informací přitom bylo 26 procent, o poznání více než u jiných českých politiků. „Příčinou kritiky byla ve vysoké míře Grossova účast v skandálních aktivitách,“ shrnuje vliv majetkových afér Marek Síbrt ze společnosti InnoVatio, která studii o chování médií v politické krizi zpracovala.
Nejčastěji o Grossovi informovaly Lidové noviny a Právo. Novináři Práva byli ke Grossovi nejmírnější, když o něm negativně informovali ve 20 procentech případů. Naopak v Lidových novinách a MF Dnes byl podle studie InnoVatia mediální profil Stanislava Grosse nejméně příznivý (30, resp. 28 procent negativních zpráv). Lidové noviny byly jediné, které o některém z politiků informovaly ještě víc negativně – postihlo to ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou.

Gross a důvěryhodnost
„Ve všech denících byly nejčastějším důvodem negativních hodnocení pochyby o jeho důvěryhodnosti,“ upozorňuje Síbrt na skutečnost, že v sedmdesáti procentech případů byl předseda vlády prezentován jako nedůvěryhodná osoba. Ve zbylých 30 procentech se novináři k důvěře v premiéra vyjadřovali neutrálně. Zároveň byl nejčastěji kritizován za špatný politický styl, který deníky reflektovaly ve 49 procentech případů jako nevhodný.
Příznivých hodnocení se premiér častěji dočkal jen jako favorit před volbou nového předsedy ČSSD. Nejvíc se na politiku uvnitř strany zaměřilo Právo, které Grosse v této souvislosti pozitivně hodnotilo příznivě v 11 procentech výroků. Také Hospodářské noviny nejčastěji prezentovaly předsedu ČSSD v rámci stranické politiky, příznivých referencí ale byla jen polovina. HN byly k premiérovi nejvíc kritické při skandálech, které vyvolávají podezření z možné trestné činnosti, především v aféře Mlýn. Ostatní deníky se s největším důrazem zaměřily na majetkové poměry premiéra.

Kalouskův styl
O největším premiérově kritikovi Miroslavu Kalouskovi přineslo nejvíce informací Právo. S výjimkou MF Dnes, která byla k předsedovi lidovců příznivější, hodnotily Kalouska ostatní deníky negativně v 18 procentech případů. Nejčastěji kritizovaly styl jeho jednání ke koaličním partnerům, méně důležitým tématem byly nejasnosti při získání financí na stavbu domu v Bechyni a užívání pražského bytu jeho manželky. „Oproti ostatním deníkům se Právo silněji zaměřilo na Kalouskovy vztahy k ODS a v této souvislosti ho ve třetině případů prezentovalo negativně,“ říká Síbrt.
Média ve stejném období informovala rovněž o nejasnosti v majetkových poměrech Vlastimila Tlustého, mediální zájem ho ale zasáhl výrazně méně. Stal se v denících až dvanáctým nejčastěji představovaným politikem. Dvakrát méně než Právo o něm informovala MF Dnes. Zdrženlivé byly i HN, které o něm negativně informovaly v osmi procentech případů – proti tomu Právo i MF Dnes ve 14 procentech příspěvků.
Ze stran byla nejhůře hodnocena sociální demokracie, celkem v 18 procentech případů. Nejlepší profil měla ODS a US-DEU (10 procent negativních zpráv). V Právu byl obraz ČSSD (12 procent negativních zpráv) lepší než profil lidovců a ODS (14 procent). Nejvíc negativní byly vůči ČSSD Lidové noviny a MF Dnes (23, resp. 20 procent). Lépe hodnotily ODS, která zaznamenala o 14 procent méně negativních výroků.
Nejlépe ODS prezentovaly i HN. Stejně negativně jako sociální demokraty (ve 14 až 15 procentech případů) hodnotily HN také komunisty a lidovce.


Politická krize v denících


Hospodářské noviny, 7.4.2005, autor: Petr Holub


 

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení