Většina Čechů nakupuje v moderních typech obchodů

Češi si v posledních letech podle studie agentury ACNielsen oblíbili nakupování v moderních typech obchodů, jako jsou super- a hypermarkety. Společně se Slováky a Slovinci tak patří mezi nejpokrokovější zákazníky ve střední a východní Evropě. Lidé stále častěji nakupují především v hypermarketech, kvůli kterým naopak v tuzemsku klesá zájem o tradiční malé prodejny.
Dana Slámová ze společnosti ACNielsen řekla, že zatímco v Maďarsku utrácí největší část svého rozpočtu za nákupy v super- a hypermarketech 56 procent a v Polsku 35 procent lidí, v ČR jejich podíl činí 70 procent.
„Čeští zákazníci, kteří si v minulých letech oblíbili supermarkety, nyní stále více nakupují v hypermarketech, jež v posledních letech rostou jako houby po dešti. České zákazníky hypermarkety evidentně přesvědčily důrazem na hodnotu a pohodlí,“ uvedla Slámová.
Obliba hypermarketů v ČR podle Slámové rostla především na úkor tradičních obchodů, které nyní preferuje již jen 19 procent Čechů. „Supermarkety si drží svůj tržní podíl beze změn už od roku 2001,“ uvedla Slámová.
V tuzemsku se v letech 2000 až 2004 zvýšil počet hypermarketů o 110 procent na 162 obchodů. „Ve stejném období na Slovensku zákazníky lákalo 75 hypermarketů a v Maďarsku 77 hypermarketů,“ podotkla Slámová.
ČR tak nyní vykazuje nejvyšší hustotu hypermarketů ve střední Evropě. Na milion obyvatel v tuzemsku připadá 16 hypermarketů, zatímco například v Maďarsku jich je osm a v Polsku pět. Celkový podíl hypermarketů na hodnotě uskutečněných obchodů na českém trhu vzrostl z 25 procent v roce 2001 na 29 procent v roce 2003.
„Čeští klienti mají jasné důvody, proč do hypermarketů chodí. Číslem jedna je snadná dostupnost a blízkost. Hodnota je na třetím místě, a poté následuje dostupnost širokého sortimentu zboží v místě prodeje a dostatečné zásoby,“ řekla Slámová. Věrnostní programy a speciální propagační akce v místě prodeje patří v ČR až na poslední místa v žebříčku argumentů pro výběr obchodu.
Pozadu v oblibě zatím v ČR zůstávají diskontní prodejny, které expanzi na tuzemský trh zahájily později. „Pouze šest procent českých klientů utratí největší část svého rozpočtu na běžné nákupy v diskontním typu prodejen. Po Slovensku je to druhý nejnižší podíl v regionu. Například v Maďarsku míří pro převážnou část běžných nákupů do diskontních prodejen 11 procent klientů,“ uvedla Slámová.
Upozornila, že více než polovina českých zákazníků zatím nakupování v diskontních prodejnách odmítá. „Může to být částečně způsobeno nižší hustotou prodejní sítě tohoto prodejního kanálu, což se ale rychle mění,“ prohlásila Slámová. V ČR nyní na milion obyvatel připadá 34 diskontních prodejen, v Maďarsku 38, v Polsku 31 a na Slovensku sedm.
Na tuzemském trhu mají obchodní řetězce v současné době 162 hypermarketů, více než 200 menších supermarketů a přes 300 diskontních prodejen. Desítka největších řetězců loni podle odhadu společnosti Incoma Research utržila 221,5 miliardy korun, což je meziročně o 20,1 miliardy více.