Evropským médiím chybí ženy

Evropským médiím chybí ženy – jejich počty mezi příslušníky “sedmé velmoci” představují pouhých 35 procent; a mezi šéfy stanic, novin či na pozicích hlasatelů je jich ještě méně, uvedl v Bruselu český komisař Vladimír Špidla.
Nízké zastoupení žen v médiích vyvolává dvě otázky, řekl na shromáždění zaměstnanců evropských institucí konaném v předvečer Mezinárodního dne žen Špidla, který má v Evropské komisi na starosti právě i rovnost obou pohlaví.
Jednak to ukazuje, že média nedostatečně odrážejí rozložení naší společnosti, uvedl český eurokomisař. To se ale podle něj netýká pouze žen, podobně je tomu i u etnických menšin či postižených osob. Zároveň to vede ke druhé, závažnější a citlivější otázce – k tomu, jaký obrázek vlastně média vytvářejí o naší společnosti a jakou roli hrají při vytváření stereotypů, předsudků a ve svém důsledku i při vytváření nerovnosti mezi pohlavími, dodal.
Proč v reklamách na prací prášky tak málo vystupují otcové? Potřebujeme fotografie téměř nahých žen v denících, které mají přinášet informace? tázal se Špidla ve svém projevu.
Rovnost žen a mužů podle něj představuje jednu z nejstarších a nejdůležitějších politik evropského společenství a média by měla hrát na cestě k dosažení rovnosti pohlaví důležitou a specifickou roli. Jak se ale zdá, sama by možná potřebovala určitou vnitřní proměnu.
“Zájmem médií je dnes, více než kdykoli dříve, odrážet rozmanitost naší společnosti. Za pojmem rozmanitost se přece skrývají muži a ženy, kteří jsou čtenáři a televizními diváky a kteří vytvářejí příjmy z reklamy,” uvedl také Špidla.
Linda Sukačová z české společnosti Gender Studies, která se zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, neví o tom, že by existovala nějaká statistika o počtech žen pracujících v českých médiích. Před dvěma lety však společnost Gender Studies uskutečnila průzkum zaměřený na počty žen ve vedoucích pozicích v médiích. Ve vybraných 13 vydavatelstvích, mimo jiné ve společnostech Mafra, Ringier, Economia a Vltava-Labe-Press, tehdy působilo v představenstvech a dozorčích radách pouze deset žen a 55 mužů, žen tedy bylo 15,4 procenta z celkového počtu.
Na místech šéfredaktorů či šéfredaktorek titulů 16 vydavatelství tehdy podle údajů Gender Studies působilo 63 žen a 73 mužů. Jak sdělil Libor Křivka z Českého rozhlasu, ze zhruba 1400 zaměstnanců nyní pracuje v rozhlase 690 žen, tedy téměř polovina. “V ČT Praha pracuje z 2076 zaměstnanců asi 40 procent žen,” sdělil mluvčí České televize Martin Krafl.