Vesnické obchody mají velké potíže,Reklamní trh na Slovensku loni vzrostl o čtvrtinu

Konkurenční tlak supermarketů a hypermarketů dopadá nejen na obchodníky ve městech, ale také na sítě provozovatelů obchodů na vesnicích. Češi si podle průzkumů nejvíce ze zemí střední a východní Evropy zvykli jezdit nakupovat autem do velkých obchodních center. To již přivedlo do potíží nejen prodejny v blízkosti velkých měst, ale také provozovatele obchodů v odlehlejších oblastech. Mnohde se již obchody bez pomoci obcí nemohou dále udržet. Lidé tak budou odkázáni jezdit na nákupy autem. Pro vlastníky za socialismu postavených a na energie náročných budov je ovšem problém takové nemovitosti prodat.

Prodejny k pronájmu
Olomoucké družstvo Jednota (SDJO), které bylo před lety známým obchodníkem s 400 prodejnami, už funguje jako pouhá realitní kancelář s dvaceti zaměstnanci. Své bývalé prodejny neprovozuje ani nevlastní, ale žije pouze z pronájmu několika, které mu zbyly. “Provozovat obchod na vesnici je ztrátové podnikání, lidé si do něj chodí pouze pro mléko a rohlíky. Nakupovat jezdí do městských center,” říká jeho předseda Josef Čep. Dvanácti svými prodejnami v obcích družstvo, které je ve finančních potížích, muselo splatit své pohledávky.
V Česku nyní funguje 62 družstev, z nichž mnohá obchody neprovozují. Jednoty po celé republice, které loni vlastnily asi čtyři tisíce obchodů, nabízejí na prodej nebo pronájem desítky z nich, jež už nechtějí provozovat. Většinou v malých obcích.
Jednota v Moravském Krumlově tak má na svých internetových stránkách na šest prodejen na prodej, Jednota Opava nabízí zájemcům osmnáct obchodů. “Myslím ale, že je problém takové obchody prodat, a když se to podaří, tak pak už to většinou není obchod s potravinami, ale něco úplně jiného,” uvedl realitní makléř Milan Klimovič z firmy Arestea, která se zabývá prodejem nebo pronájmem obchodních prostor v Česku a na Slovensku. “Tyto stavby se nedají přebudovat na hospody, možná jen na drobné výrobny,” míní Čep.
Mnohé obce se snaží často jediné prodejny zachránit, ale nemají peníze na jejich zakoupení. Před měsícem koupilo město Olomouc prodejnu v okrajové části města za 1,7 miliónu korun. “Je to již druhý obchod v odlehlejších částech města, který vlastníme. Občané by ale jinak ztratili jedinou možnost nakupovat,” řekl náměstek primátora Jaromír Czmero.
Některé obce na jihu Moravy, jako jsou například Malá Vrbka nebo Žeraviny, dokonce otevřely kvůli tomu, že tam všechny obchody zkrachovaly, vlastní prodejny. Na své prodejny budou muset přispět také obce ve východních Čechách. Konzum o.d. v Ústí nad Orlicí, který provozuje celkem 88 obchodů, jedná s osmi obcemi, aby přispěly na modernizaci prodejen. Jinak je bude muset pro ztrátovost zavřít. Musí totiž vybudovat v každé z nich klimatizaci a bezdotykové baterie, které požadují předpisy EU. “Na jednu prodejnu stojí klimatizace 80 až 120 tisíc. To by je přivedlo na hodně dlouho do ztráty, proto chceme, aby obce pomohly,” uvedl ředitel družstva Jan Šváb. “Dřív jsme dotovali ztrátové obchody ze zisku městských prodejen. Tlak supermarketů nám ale snižuje výnosy i tam,” dodal.
“Nechceme vesnické lokality opouštět, je to naše parketa,” tvrdí družstva. Jejich obrat dosahuje 27 miliard korun ročně a jsou hráčem, který se pohybuje mezi třetím až pátým místem na trhu. “Musíme se vesnické obchody znovu naučit provozovat. Zvyklosti lidí se zásadně změnily. Vesnický obchod neprodává trvanlivé potraviny, ale hlavně čerstvé zboží. A lidé si kupují auta, musí do měst na úřady a nemohou se také jako dřív spoléhat na autobusová spojení,” říká Šváb.
Předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka ale připouští, že na venkově nastanou v zásobování extrémy. “Někde bude obchodů dostatek, jinde nebudou žádné. Zahraniční řetězce jdou do stále menších měst a obcí a nikdo neví, kde se to zastaví. Zlomit vaz malým obchodům mohou ale například i nákupy registračních pokladen,” tvrdí.

Slovenské obchody se drží
Na Slovensku se zatím kvůli nižší konkurenci mezi hypermarkety a supermarkety udrželo mnohem víc menších obchodů. Nejvíce prodejen, přes dva tisíce, má COOP Jednota, především na vesnicích jsou také stovky malých soukromých obchodů. Na Slovensku se ale kvůli stále zostřující konkurenci dá předpokládat stejný scénář v rušení malých obchodů jako v České republice.

Hospodářské noviny, 2.3.2005, autor: Martina Macková, Tomáš Fránek, Miroslav Čepický

,Celkové výdaje na reklamu na Slovensku v loňském roce stouply o 24,6 procenta na 9,62 miliardy slovenských korun (7,67 miliardy Kč). Reklamní trh tak rostl nejrychleji za posledních sedm let, informovaly společnost TNS SK a měsíčník Stratégie.
Reálné výdaje na reklamu v médiích, tedy reklama v televizi, rozhlase a tisku, stouply podle Stratégie o čtvrtinu na 6,35 miliardy korun. Výdaje na podpůrné reklamní aktivity, jako jsou například distribuce letáků, organizování ochutnávek nebo prezentace, vzrostl rovněž zhruba o 25 procent na 3,27 miliardy Sk.
Letos růst reklamního trhu podle odborníků zpomalí na čtyři až šest procent. “Nečeká nás žádná významná sportovní událost, rozpočty penzijních fondů dosáhly jednoho ze svých vrcholů už v roce 2004. Otázkou je, jaký objem prostředků přijde od telekomunikačních operátorů a bankovních služeb – tradičně největších zadavatelů reklamy,” píše se v tiskové zprávě.
Téměř polovina výdajů na reklamu loni směrovala do televizí, kde si dominantní pozici udržuje soukromá Markíza. Kvůli zkvalitnění programu ale téměř o sto procent stoupl objem reklamy ve veřejnoprávní Slovenské televizi a soukromé televizi Joj. Mírně stoupl objem reklamy ve zpravodajské televizi TA3.
Reklama v rozhlasovém vysílání loni stoupla o 28 procent na půl miliardy korun. Mírněji rostla reklama v tisku, proti roku 2003 výdaje stouply o více než deset procent na dvě miliardy korun. Vnější reklama stoupla o čtvrtinu na 680 milionů korun. Nerozvinutá zůstává reklama na internetu, jejíž hodnota dosáhla pouze 60 milionů korun.
Společnost TNS odhadla ze sledování reklamy v médiích a ceníků loňský objem reklamy na 23,89 miliardy korun, což představuje meziroční růst o necelých 30 procent. Tento údaj ale nezahrnuje slevy ani různé obchody mezi médii.
V České republice loni reklamní trh podle mediální agentury OMD Czech vzrostl o 3,5 procenta na 19,23 miliardy Kč (24,13 miliardy Sk). Pro letošní rok se očekává nárůst o 2,3 procenta.