Lux: firma, která dala vysavači jméno

13. 12. 2004 00:12

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Fajn rádio si novým partnerstvím s Enterprise Esports otvírá dveře do gamingu

Fajn rádio z mediální skupiny Media Bohemia se v marketingu dlouhodobě zaměřuje na spolupráci s influencery a tiktokery z různých oblastí. Nyní prostřednictvím Enterprise Esports vstupuje do oblasti esportu a bude oslovovat milovníky gamingu.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

„V prodeji vysavačů a ledniček přetrumfl svými rekordy cesťáky v pětapadesáti zemích světa. Dokázal neuvěřitelné kousky. Prodal vysavače sedlákům v Nesuchyni, kde dosud neměli elektriku.“
Tak popisuje obchodní talent svého otce spisovatel Ota Pavel v knize Smrt krásných srnců.
Řeč je o domácích spotřebičích značky Electrolux. Tato švédská společnost je dodnes jejich předním výrobcem.
Historie Electroluxu se ale začala psát před bezmála sto lety ve firmě Lux. Tuto značku sice firma dlouho nepoužívala, od devadesátých letech minulého století ale Lux opět funguje samostatně.

MEZITITULEK: Prodejte pět tisíc vysavačů
Jak se latinské slovo „lux“, tedy „světlo“, stalo synonymem pro vysavač?
Jednoduše. Firma Lux AB vyráběla od svého založení v roce 1901 kerosenové lampy pro venkovní osvětlení. Prodávala je s úspěchem po několik dalších let. Stále silněji jí ale konkurovali výrobci elektrického osvětlení. Firma se proto musela poohlédnout po jiném výrobku, který by oživil klesající tržby.
V roce 1912 nabídl Lux spolupráci firmě Elektromekaniska. Ta měla vyvinout vysavač, Lux dostal na starost obchod. Koncem roku zaklepal řediteli Lindblomovi na dveře obchodník Axel Wenner-Gren s vysavačem, který vyvinul spolu s inženýrem Svenem Carlstedtem. Wenner-Gren se doslechl o plánech Luxu a byl přesvědčen, že se svým výrobkem udělá dojem. Nebyl zklamán, i když Model 1 vážil čtrnáct kilogramů. Nevynikal ani nízkou cenou – dnes by stál v přepočtu téměř padesát tisíc korun, ale téměř tolik stojí tento výrobek i dnes.
Wenner-Gren do firmy přinesl desetileté zkušenosti prodejce v Německu. Ještě téhož roku si vyžádal právo být výhradním zástupcem pro prodej Modelu 1 v Německu. Firma jeho požadavku vyhověla pod podmínkou, že zaručí odbyt nejméně pěti set kusů ročně.
Obchodník podmínku přijal a uspěl. Mezitím se s kolegou Carlstedtem věnoval vývoji lehčího, účinnějšího a levnějšího vysavače, dostatečně praktického pro použití v domácnosti.
První smlouvu s Luxem dodržel a vrátil se s Modelem 2. Ten již stál jen polovinu toho, co jeho předchůdce, a vážil o pět kilogramů méně. Wenner-Gren věřil, že se nový vysavač bude prodávat dobře, a chtěl proto firmu přesvědčit, aby jej začala vyrábět ve větším množství.
Tentokrát bylo podmínkou, že jich prodá pět tisíc. Vrátil se do Hamburku a nabídl výhradní prodej vysavače dalším obchodníkům. Snad měl přesvědčovací talent podobný tomu, jaký popisuje Ota Pavel, protože objednávka na pět tisíc kusů na sebe nenechala dlouho čekat.

MEZITITULEK: Většina lidí lpěla na koštěti
A přicházely další objednávky. Z Německa, Francie i Velké Británie. Rok po zahájení spolupráce výroba sotva stačila uspokojovat poptávku.
Za dalších šest let Wenner-Gren vlastnil ve firmě podíl a byl v jejím vedení. V té době se přístroje se značkou Lux prodávaly po celé Evropě a do začátku třicátých let se rozšířily do celého světa.
Leo Popper, otec Oty Pavla, prodal za první den u firmy pět vysavačů.
„A to byl tenkrát výkon na nováčka, poněvadž lidi lpěli na koštěti a smetáku stovky let a vysavač za dva tisíce považovali za čertovský vynález a úplnou zbytečnost,“ dodává k tomu spisovatel.
Vysavač byl pro většinu lidí skutečnou novinkou a firma se o jeho výhodách rozhodla zákazníky přesvědčovat pomocí přímého prodeje, tedy předvádění v domácnostech. V roce 1921 přišla s Modelem V, u kterého Wenner-Gren uplatnil svůj nápad – ližiny pro snadné posunování přístroje. Během let samozřejmě následovala řada dalších inovací.
Již v roce 1919 se společnosti Lux a Elektromekaniska sloučily do Electro-Luxu, později přejmenovaného na dnešní Electrolux.
Firma přidala do svého sortimentu ledničky a nastoupila tak cestu na pozici největšího světového výrobce domácích spotřebičů. Po útlumu, který se zákonitě dostavil během druhé světové války, začala společnost Electrolux svoje aktivity rozšiřovat a koupila řadu menších firem.
Divize, která se věnovala jejich přímému prodeji, v roce 1992 začala znovu používat značku Lux a o sedm let později se zcela osamostatnila. Firma uvádí, že má v současné době zastoupení ve více než čtyřiceti zemích. Její ústředí je dnes ve Švýcarsku.

MEZITITULEK: Ve šlépějích Leo Poppera
Československé zastoupení společnosti Electro-Lux bylo otevřeno v roce 1921. Rychle vznikaly nové pobočky a firma na trhu zcela dominovala. Právě tehdy čeština přijala slova „lux“ a „luxovat“. Leo Popper pro firmu pracoval ve třicátých letech.
Pobočky společnosti se nevyhnuly znárodnění a stejně jako řada dalších značek se Electrolux stal v dobách socialismu tuzexovým zbožím. V Československu společnost začala znovu působit teprve v roce 1991.
I dnes se vysavače Lux prodávají stejnou metodou jako za dob Lea Poppera – přímým prodejem. Česká pobočka Luxu byla dokonce počátkem devadesátých let vyhodnocena jako vůbec nejlepší ze všech.
Podle výzkumu spontánní znalosti značek, který provádí agentura GfK Praha, si Lux vybaví necelých čtrnáct procent spotřebitelů. Mezi výrobci vysavačů je v současné době pátý za firmami ETA, Electrolux, Philips a Rowenta. Stejnou příčku obsadila značka i před dvěma lety, a to s dvanácti procenty.

Hospodářské noviny, 13.12.2004, autor: Aleš Tůma

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení