Ave směřuje hlavně na venkov

Diskontní značka Ave si razí cestu na tuzemský venkov. Výjimečná je v tom, že ji na trh uvedly tři velkoobchodní společnosti, které kvůli tomu vytvořily nákupní alianci.
“Vlastní značky mají všechny významné nadnárodní i domácí řetězce. Tady se ale dalo dobrovolně dohromady sdružení firem. V tom to je ojedinělé,” upozorňuje Zdeněk Skála z agentury pro výzkum trhu Incoma Research.
Za projektem stojí společnosti Enapo Kroměříž, PDS Plzeň a Flosman Tábor, jejichž společný obrat se odhaduje na deset miliard korun. Těm společný nákup pod novou značkou umožňuje nabídnout zboží a potraviny za ceny srovnatelné s diskontními obchody. Děje se tak hlavně na venkově, kde mají nejvíce prodejních míst. Pod označením Ave se na trh od jara dostávají už čtyři desítky druhů zboží. Vedle potravin a nápojů například i hygienické potřeby či krmivo pro psy.
Podle ekonomického poradce Pavla Dytrycha jde o logickou reakci na vývoj trhu. “Je to snaha udržet si v konkurenčním prostředí zákazníky a prosadit se u výrobců,” říká Dytrych.
“Ave si k zákazníkům našlo rychle cestu. Proto ani sortiment není konečný,” říká Pavel Flosman, šéf obchodní společnosti Flosman a Flop Jih. Ten ve své síti, zahrnující už 264 obchodů, nasadil Ave vedle vlastní privátní značky Flop. Tu už měl dříve a nehodlá ji podle svého tvrzení ani do budoucna opouštět.
Potvrzuje se tak trvalý růst podílu privátních značek na trhu. Zásluhu na tom mají i nižší ceny, které toto zboží provázejí. “Pro zákazníka to je jedna z dalších možností,” říká Skála. Vlastní obchodní značky byly zpočátku doménou nadnárodních řetězců. Nyní to je ale trend celého maloobchodu. Jak ukázal nedávný výzkum Diskont 2004 společností Incoma Research a GfK Praha, nejnavštěvovanějším diskontním řetězcem zůstal Penny Market před Plus Diskontem a expandujícím Lidlem.
Výzkum potvrdil, že už téměř tři čtvrtiny obchodování se odehrává v řetězcových sítích. V hypermarketech nakupuje asi třetina českých domácností, v supermarketech pětina a v diskontních prodejnách osmnáct procent. Zbylá čtvrtina připadá na malé samoobsluhy a pultové prodejny.
“Tlak na tyto nezávislé národní prodejce bude sílit. Už jenom díky tomu, že nadnárodní řetězcové prodejny mají jiné nákupní i marketinkové náklady,” předpovídá Kateřina Střelská z Incomy. Podnikatel Pavel Flosman proto říká, že i národní prodejci budou muset brzy hledat různé formy užší spolupráce. “Nějaká jednání se už vedou. Ale jestli půjde o kapitálové propojení nebo jen volnou formu, jakou jsme odstartovali u diskontní značky Ave, je zatím předčasné odhadovat,” uvedl Flosman.
Diskonty mají nejsilnější pozice v obcích od pěti do dvaceti tisíc obyvatel, kde jim konkurují pouze menší prodejny. Tato kategorie sídel je pro hypermarkety příliš malá a diskonty zde tak vyplňují prázdné místo v obchodní síti.

Hospodářské noviny, 8.12.2004, autor: Zdeněk Zuntych