Sezame, otevři se slaví narozeniny

Ernie, Bert, Coockie Monster nebo Elmo – který malý televizní divák by dnes neznal postavičky ze Sezamovy ulice (v českém překladu Sezame, otevři se). Pořad se střapatými postavičkami, který je osm let k vidění také v Čechách, v listopadu oslavil své pětatřicáté narozeniny.
Všechno začalo v šedesátých letech v USA, kdy si televizní producentka Joan Cooneyová všimla, že se děti sice rády koukají na televizi, ale že pro ně neexistuje žádný zvláštní program. Rozhodla se s tím něco udělat a tak byl v listopadu 1969 ve Spojených státech odvysílán první díl Sezamovy ulice. Brzy se stal pořad velmi oblíbeným a šířil se dál i do jiných zemí.
Podle Cooneyové, které je dnes pětasedmdesát let, měl pořad pomáhat také děti vzdělávat. Impulsem pro ni tehdy byly děti z chudých předměstí amerických velkoměst, které při příchodu do školy za ostatními často trochu zaostávaly. Měly však jednu výhodu – obzvláště intenzívně vnímaly televizní reklamu. “Proč bychom to nemohli spojit a vytvořit televizi, která by takovým dětem pomáhala,” řekla si tehdy.
Zprvu neměla příliš velkou podporu. Sehnat potřebných osm miliónů dolarů (dnes už by to bylo asi 40 miliónů dolarů) na rozjezd bylo náročné. Jeden z prvních, kteří Cooneyové pomohli, byl Jim Henson, který v zapadlém ateliéru kdesi na Manhattanu vyráběl tzv. Muppets, neboli figurky jako kombinaci malých dětí (Moppet) a maňásků (Puppet). Pak už bylo jen třeba vymyslet vhodný název.
“Zvažovali jsme verze jako “The Video Classroom” nebo “Ninny Gritty Itty Bitty Kiddy Show”,” vzpomíná dnes Cooneyová. Na poslední chvíli pak tým dostal nápad Sesame Street, neboli Sezame, otevři.
Cílem pořadu přitom není jen děti učit psát, číst a počítat, ale také jim zpostředkovat sociální a politické cítění. V dubnu 1998 tak například odstartovala společná palestinsko-izraelská koprodukce Sezamovy ulice, která má děti v předškolním věku naučit vzájemné toleranci a respektu. V jihoafrickém vydání naopak malým divákům byla prostřednictvím “nakažené” postavičky vysvětlena nemoc AIDS.
Dnes existuje na čtyřicet národních koprodukcí, které pro dané země americké díly přetvářejí či vymýšlejí nové. Takový tým má například televize německá, která Sezamovu ulici v zahraničí převzala vůbec jako první. Z počátku se ale vysílalo jen na severu země, jelikož bavorským úřadům se nelíbil přílišný americký nádech pořadu. Jeden z tehdejších televizních redaktorů tak Sezamovu ulici kritizoval za to, že si vlastně potají dělá z obyvatel předměstí legraci.
V roce 1976 se proto němečtí tvůrci snažili seriál trochu “odamerikanizovat” a vynechali scény z dění na amerických ulicích. Dětem ale tak vzali známá místa a postavy, a museli tak celý koncept znovu přepracovat.
Hlavní cílovou skupinou Sezamovy ulice jsou sice děti ve věku od tří do pěti let, ale pořad by v ideálním případě s nimi měli sledovat i rodiče. Jako lákadlo pro ně tak bylo možné v seriálu vidět i mnoho známých hvězd, od herce Jima Carreyho přes Mela Gibsona, Raye Charlese až po Michela Stipeho, zpěváka skupiny REM.
Sezamovu ulici dnes vysílají stanice ve 148 zemích, kde ji sleduje kolem 120 miliónů dětí.

Hospodářské noviny, 29.11.2004, autor: (HB, bb)