Dovozci i prodejci hraček letos překypují optimismem, neboť během prvních devíti měsíců roku již dovezli hraček a videoher za více než dvě miliardy korun. Překonali tak i předloňský rok, jenž byl nejúspěšnější za posledních deset let. Tehdy se ve stejném období importovalo zboží za 1,7 miliardy.
Obchodníci nyní spoléhají na oživení a věří, že lidé mají chuť nakupovat a pořídit dětem bohatého ježíška. Více než jindy také dávají na televizní reklamu. Například řetězec Tesco má letos poprvé svoji vlastní televizní reklamu.
„Ze všeho nejvíce zabírají hračky známé z televizní obrazovky. Tyto reklamy totiž ovlivňují děti nejvíce,“ říká Iva Maršálová, marketinková šéfka Sparkys, největšího hračkářského maloobchodu v Praze. Podle ní budou letos prodeje lepší než loni i předloni.
„Poslední zprávy o prodejích jsou lepší, než se čekalo. Lidé více utrácejí,“ poznamenal šéf dovozní firmy Cedr Group Jaromír Bohunský. Společnost nakupuje výhradně v Číně a letos odtud tohoto druhu zboží doveze o pětinu více než loni.
Prodejci se oživení snaží využít a strhnout na sebe co nejvíce koupěchtivých rodičů plejádou novinek. U některých řetězců tvoří nové hračky až polovinu sortimentu.
Přednost mají akční hračky
Čeká se, že letos se ještě více než loni začne prosazovat všechno, co se umí hýbat, broukat nebo třeba i vyměšovat, tedy takzvané interaktivní hračky. „Zájem je o panenku, která umí všechno, co miminka dělají, nebo třeba opice Ranga Tanga, které při zmáčknutí vřískají či kroutí pusou,“ podotkla Maršálová ze Sparkys.
Velký zájem je o novinku – autoregenerátory, na které také běží v televizi reklama. Jde o auta, která se po havárii zdeformují a samy se zase dají dohromady. Nejsou ale právě levná – stojí kolem tři tisíc korun. Jinak za interaktivní hračky zákazníci v průměru zaplatí kolem tisícovky.
O vánocích se podle odborníků na rozdíl od zbytku roku dobře prodávají i dražší věci, protože i lidé s podprůměrnými příjmy chtějí udělat dítěti radost.
Obchodní domy Tesco například reagují na odposlechové aféry politiků nabídkou dětských odposlechových zařízení a na sledování případných teroristů v okolí mají pro děti brýle s nočním viděním na vzdálenost osmi metrů.
Pozadu však nezůstávají ani klasické hračky, plyšová zvířátka, hadrové panenky, dřevěné hračky nebo stavebnice.
„Hysterie rozpoutaná prodejci začíná už pomalu od září, přitom ale zákazníci odsouvají nákupy stále více až na poslední dny před štědrým večerem,“ míní místo-předseda Sdružení pro hračku a hru Jiří Šťastný. Do poslední chvíle je podle něj všeho zboží dostatek a nikdo se nebojí, že by něco, po čem děti touží, už na pultech nebylo. „Spíše mají lidé tu zkušenost, že prodejci pak nasazují mimořádné slevy. Vědí totiž, že po vánocích prodej hraček spadne téměř na nulu a snaží se toho prodat co nejvíc,“ sdělil Šťastný.
Na postupu jsou videohry
Nejvíce však roste odbyt elektronických her. Loni se jich prodalo o plnou třetinu více a i letos je čekají vysoké prodeje.
„Playstation mají doma už děti od čtyř či pěti let,“ říká jednatel pražské dovozní firmy Gamestar Martin Duchek. Podle něj se zdaleka nejvíc videoher prodá v kategorii pro mládež do osmnácti let. Pak zájem rychle klesá a k videohrám se vrací až tatínkové, kteří si s nimi hrají společně se svými dětmi.
„Prodeje by byly ještě větší, kdyby nebylo černého trhu s doma vypalovanými hrami,“ dodal Duchek.
Právě počítačová technika, audiovizuální přístroje a mobily stále více nahrazují klasické hračky. „Klesá věková hranice, odkdy si děti s něčím hrají. Za posledních patnáct let asi tak o dva roky. S čím si dříve hrály dvanáctileté děti, s tím si dnes si hrají desetileté,“ říká Šťastný. Podle něj jsou dnešní školáci vyspělejší než před lety a mají také více možností.
Kvůli počítačům také klesá zájem o modelaření všeho druhu, stejně jako o vše, kde je třeba řemeslná a rukodělná práce. To snižuje tuzemský odbyt hlavně českým firmám, které se výrobou modelů zabývají.
Tuzemské podniky však prohrávají s asijskými dovozy ve všech kategoriích. „Jde o čínským státem dotované vývozy. Čínské hračky se prodávají za třetinové ceny, za které se zde nenakoupí ani materiál. A obchodníci jdou po tom nejlevnějším,“ sdělil Šťastný. Podle něj mají výrobci hraček stejné problémy s asijským dovozem jako obuvníci či textiláci. Odhaduje se, že jen asi patnáct až dvacet procent hraček na pultech prodejen je tuzemské výroby.
Hračkářské sdružení tvrdí, že z obrovského množství hraček, které do země přichází, mnohé ani neprojde zkušebnou. „Zboží bez prohlášení o shodě se prodává nejen na tržištích, ale i v některých kamenných obchodech,“ říká Šťastný.
V těchto dnech už mají řetězce plné sklady a nabírají ještě hračkářské zboží od místních dodavatelů. „Přes polovinu zboží už máme v Česku,“ sdělil například šéf importní firmy K-Market Karel Kříž.
Hospodářské noviny, 9.11.2004, autor: Jan Činčura
