Multikina zvyšují podíl na trhu a dělají problémy biografům

Stále větší podíl získávají na tuzemském filmovém trhu multikina, která v posledních letech vyrostla v Praze a několika větších městech. Zatímco distributoři filmů si pochvalují, že multikina oživila skomírající zájem diváků o filmovou tvorbu, tak provozovatelé biografů si naopak stěžují, že této nové konkurenci čelí jen s velkými obtížemi. V některých městech již několik kin kvůli úbytku diváků přestalo promítat, anebo muselo změnit programovou nabídku.
Podle údajů Unie filmových distributorů (UFD) zavítalo v roce 1999 do tehdy dvou prvních tuzemských multiplexů zhruba deset procent všech návštěvníků kin. Na konci letošního září se podíl patnáctky multikin na celkové návštěvnosti tuzemských kin zvýšil na bezmála 54 procent. Na tržbách se multikina letos v září podílela takřka 70 procenty a na počtu filmových představení přibližně 60 procenty. Multikina tak měla v posledních letech lví podíl na zastavení propadu návštěvnosti a tržeb kin. “Přínos multikin v souvislosti s celkovou návštěvností je nesporný,” řekla Anna Černá z UFD.
Podle jejích dřívějších informací zavítalo loni do tuzemských kinosálů celkem 12,1 milionu diváků a tržby kin činily rekordních 1,08 miliardy korun. Na multikina přitom připadlo přes 68 procent tržeb. Za devět měsíců letošního roku lidé utratili za návštěvu kin již 827 milionů korun, což bylo meziročně o zhruba 27 milionů korun více.
Multikina, z nichž dvě třetiny nyní fungují v Praze a jejím blízkém okolí, by i v příštích letech měla svůj podíl na trhu pravděpodobně zvyšovat. Dvouleté období, kdy v České republice nevznikl ani jediný multiplex, totiž končí. Stavba nových kin je příští rok plánována v několika krajských i menších městech. Nové multikino vyroste například na okraji Olomouce.
Předseda představenstva Asociace provozovatelů kin Miloš Navrátil, že menším kinosálům dělá velké problémy zejména malý počet kopií nových filmů, které distributoři přednostně dávají velkým multikinům. “V průměru bývá kopií filmů kolem 20 a multikin přitom v ČR funguje 15. Takže stovky krajských, okresních či vesnických kin se dostanou na řadu až po několika týdnech od premiéry, což se pochopitelně odráží v nižší návštěvnosti,” upozornil Navrátil.
Jeho slova potvrdila Černá. “Vzhledem k výsledkům multikin většina distributorů samozřejmě dá při premiéře přednost multikinu před běžným kinem. Ideální stav by byl, kdyby distributor měl připravenu sadu kopií pro multikina a další sadu pro kina běžná,” řekla Černá. Dodala, že by se tak zamezilo opožděným premiérám v běžných kinech, která by navíc měla kopie filmů v dobrém technickém stavu a nemusela se ani strachovat o to, zda dostanou filmy v dohodnutém termínu.
Multikina mají podle Navrátila spádovou oblast kolem 50 kilometrů, ve které mohou výrazně ovlivnit návštěvnost tamních kin. “Když například začal fungovat multiplex v Brně, tak byl poměrně velký odliv diváků zaznamenán i na Přerovsku či Olomoucku,” podotkl Navrátil. V některých regionech ČR již kvůli tomu muselo být zavřeno několik kinosálů. Například v Ostravě se bývalé kino Vesmír změnilo v univerzitní aulu. V Hradci Králové byl na čas uzavřen tamní biograf Centrál, který bojoval s odlivem návštěvníků poté, co na okraji města vzniklo multikino CineStar. Zásluhou změny provozovatele a programové nabídky se ale kinu podařilo vstát z popela a nyní se těší dobré návštěvnosti.
“Nový provozovatel kina v Hradci Králové nabídl umělecký program. V univerzitních městech lze multikinům čelit podobnou profilací, ale není to řešení pro malá městská nebo vesnická kina. Kino patří k základní kulturní infrastruktuře města či obce a problém s využitím se může vyřešit například tím, že tam budou pořádány i výstavy, koncerty nebo jednání zastupitelstva. Pro osvícené radnice to ale pochopitelně bude znamenat vyšší náklady,” poznamenal Navrátil.
Podle Černé by nástup multikin neměl vést k likvidaci běžných biografů. “Například pečlivá dramaturgie, anebo splynutí kina s dalšími aktivitami určitě mohou udělat své. Další možností by mohla být částečná orientace na evropské filmy, v souvislosti s níž je možné získat podporu v rámci projektu MEDIA,” uvedla Černá. Dodala, že menší kina by mohla o diváky bojovat i pomocí alternativních formátů, jako jsou například projekce VHS či DVD, což by zvýšilo možnost výběru filmů.
“Znamenalo by to ale samozřejmě další náklady a tedy velmi, velmi osvíceného provozovatele, čímž mám na mysli zejména města a obce. Provozovatelé běžných kin se již o podobné postupy snaží. Udržet chod kina jim tak zejména v podmínkách menších měst a obcí dá nesrovnatelně více práce než multikinům, za což jim patří obdiv,” podotkla Černá.