Poprvé po deseti letech Český rozhlas dopředu hlásí, že mu chybí peníze na vysílání.
„Dosud bylo naše hospodaření vždy vyrovnané, ale pro příští rok už plánujeme ztrátu 89 miliónů korun,“ oznámil generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík.
Z přibližně 1,5miliardového rozpočtu znamená ohlášená ztráta šest procent. Peníze potřebuje rozhlas podle Kasíka především na tři věci: „Musíme zajistit provoz regionálních studií, což je povinnost, kterou nám stát nařídil zákonem, ale nedal nám na ni peníze. Potřebujeme investovat do technologií a také zaplatit dobré pracovníky. Například u odborníků na výpočetní techniku jsme již o konkurenceschopnost přišli,“ říká Kasík.
Nedostatek peněz zdůvodňuje ředitel rozhlasu především tím, že rozhlas (stejně jako televize) čeká už řadu měsíců na zvýšení koncesionářského poplatku. „Pokud by poslanci schválili navrhované navýšení ze sedmatřiceti na pětačtyřicet korun, znamenalo by to pro nás přibližně dvě stě padesát miliónů ročně navíc. To by bez potíží vyrovnalo plánovanou ztrátu a měli bychom dost peněz na potřebný rozvoj,“ vysvětluje Kasík.
Rada chce ztrátu prověřit
Zatím ale není jisté, zda Kasíkovi navrhovaná ztráta projde v Radě Českého rozhlasu, která rozpočet schvaluje. „Je to nová informace a podrobně se jí budeme zabývat až příští týden,“ sdělil radní Richard Seeman.
Předseda rady Michal Prokop upozorňuje, že s automatickým schválením Kasík počítat nemůže. „Je rozhlas opravdu na dně se všemi rezervami? To budeme muset teprve posoudit a budeme chtít od ředitele podrobné vysvětlení. Oficiální stanovisko vydáme do 15. prosince.“
Taktika, která rozzlobí?
O ztrátovém rozpočtu začal Kasík mluvit jen několik dní před tím, než se zvyšováním koncesionářských poplatků mají znovu zabývat politici. Na dnes končící schůzi se poslanci k novému zákonu zatím nedostali, ale podle jednoho z autorů Ladislava Skopala to stihnou možná ještě dnes odpoledne.
„Nechci, aby to kdokoliv bral jako nátlak, ale máme-li udržet kvalitu vysílání, tak to už bez té ztráty nezvládneme,“ říká Kasík.
Členovi mediální komise parlamentu Petru Plevovi z ODS se ale postup generálního ředitele nelíbí. „Pokud rozhlas skutečně něco takového chystá, může tím poslance spíše popudit.“
Zda a kdy poslanci rozhlasu větší příděl peněz opravdu schválí, je těžké předvídat.
O situaci ve veřejnoprávním médiu se totiž politici nijak intenzivně nezajímají. Například o ztrátovém rozpočtu se jak Pleva, tak i další mediální expert ODS Ivan Langer dozvěděli až od Hospodářských novin.
Nejednoznačné je i stanovisko Plevy, který patří ke kritikům veřejnoprávních médií, jež označuje za marnotratná. Na jednu stranu by rozhlasu peníze bez potíží přidal. „Když jsme rozhlasu nařídili vybudovat v nových krajích samostatné stanice, musíme mu na tuto službu zajistit i peníze.“ Jenže vzápětí dodává Pleva svůj druhý pohled na věc. „I rozhlas může ještě šetřit,“ uvedl bez dalšího vysvětlení.
Hodný rozhlas, zlá televize
Od roku 1997, kdy televize začala měsíčně vybírat 75 korun a rozhlas 37 korun, čekají obě média na zvýšení poplatku společně. Podle posledního poslaneckého návrhu má televize dostávat 100 korun, rozhlas 45.
Ve frontě na peníze je na tom přitom v očích politiků rozhlas o něco lépe.
Sociálnědemokratický poslanec Ladislav Skopal totiž kromě společného navýšení poplatků předložil sněmovně ještě jeden návrh, ve které se řeší pouze peníze pro rozhlas. Výtek k přílišnému utrácení a neprůhlednému hospodaření se totiž v Poslanecké sněmovně objevuje v souvislosti s rozhlasem mnohem méně než při debatách o České televizi. A tak pokud by společný zákon politici odmítli, má rozhlas prostřednictvím Skopalova návrhu druhou šanci.
Česká televize přitom na rozdíl od rozhlasu zkouší přesvědčit politiky na první pohled vstřícnější taktikou než rozhlas – i přes stagnující poplatky se pro rok 2005 snaží připravit vyrovnaný rozpočet. „To ale neznamená, že zvýšení nepotřebujeme. S rozpočtem na úrovni roku 1998 nemůžeme pracovat v roce 2005. Například jen vlivem zvýšení DPH se nám letos zvedly náklady o 100 miliónů korun. Bez navýšení poplatků nám budou chybět peníze na investice, digitalizaci i výrobu a nákup nových pořadů,“ uvedl finanční ředitel televize František Lambert.
Poslankyně ČSSD Eva Nováková, která prosazuje vyšší poplatky pro rozhlas i televizi, míní, že řeči o marnotratnosti veřejnoprávních médií jsou jen zástěrkou pro skutečné důvody. „Oznámit lidem, že mají za něco platit víc, je politicky velmi nepopulární. Tyto poplatky jsou jednoduché, je na ně vidět a tak se do toho nikomu nechce.“
Hospodářské noviny, 26.11.2004, autor: David Macháček
Za co Česká televize utratí 75 korun od majitelů televizoru
