WTO řeší spor Anheuseru a Budvaru kompromisem

Světová obchodní organizace (WTO) rozřešila dlouholetý spor mezi Budějovickým Budvarem a americkým pivovarnickým koncernem Anheuser-Busch kompromisně. V předběžném nálezu k otázce zeměpisného označení původu produktů odmítla pokusy Američanů zakázat Budvaru používání značek Budvar a Bud, budějovickému pivovaru však upřela právo nárokovat si celosvětově kontrolu nad ochrannou známkou Budweiser. Napsal to s odkazem na informované zdroje britský list Financial Times.
WTO ve středu rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé. V něm celkově odmítla způsob, jímž chce EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu (GI).
Vedle řady francouzských a italských vín a sýrů se spor týká rovněž nároku Budějovického Budvaru na zeměpisnou ochranu jeho pivních značek. Budvar vede od 90. let o značky Budweiser a Bud s Anheuserem soudní spory v řadě zemí světa.
Rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná označení GI. To podle pozorovatelů říká, že Anheuser nemůže Budvaru zakázat používání jeho značek Budvar a Bud, soupeřících s americkou registrovanou známkou Budweiser. „Obchodní známka netrumfuje GI,“ řekla osoba obeznámená s rozhodnutím.
Na druhé straně však rozhodnutí odebírá Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser. Panel WTO rozhodl, že GI nemůže být uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.
Poslední rozhodnutí o neuplatňování práva na překlad by také mohlo znamenat, že na českém trhu by se mohla opět objevit počeštěná označení jako šampaňské nebo burgundské. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. Tento seznam chce rozšířit o dalších 600 potravin a 4000 vín.
USA a Austrálie podaly proti snahám EU stížnost na to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí, například floridským pomerančům. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.
Američané a Australané, a spolu s nimi například i Brazilci nebo Jihoafričané, ovšem o takovou ochranu ani nestojí a preferují tradiční firemní známky. Podle nich jsou GI pouze novou formou nekalé ochrany hýčkaných evropských farmářů a výrobců potravin.
EU využívá toho, že většina světoznámých potravinových značek a druhů má původ v Evropě. V řadě zemí mimo EU jsou však tyto názvy chápány jako druhová označení a někde si je místní společnosti zaregistrovaly jako vlastní obchodní známky.
„Nejde o protekcionismus, ale o spravedlnost. Není prostě přijatelné, aby EU nemohla prodávat skutečnou italskou parmskou šunku v Kanadě, protože obchodní známku ‚Parma Ham‘ si vyhradil producent v Kanadě,“ řekl podle agentury AP evropský zemědělský komisař Franz Fischler. Ve skutečnosti však EU navrhuje, aby produkty se zeměpisným označením mohli prodávat jen prověření místní výrobci a nikoliv ti, kteří na ně mají mimo EU zaregistrovanou ochrannou známku.