Poškozují odkazy na články vydavatele?
Nedávná výměna názorů publikovaných na serveru Česká média mě přivedla na myšlenku zabývat se touto otázkou. Podstatou sporu bylo, zda Česká média mohou volně publikovat na svých internetových stránkách články jiných internetových vydavatelů. Jak je to tedy z pohledu právníka?
Předně je třeba říci, že neexistuje žádný speciální právní předpis pro internet, to znamená, že informace publikované na internetu požívají stejnou právní ochranu jako informace publikované v tisku.
V případě, že se někdo rozhodne bez souhlasu autorů využívat cizí texty uveřejněné na internetu k tomu, aby jimi plnil vlastní webové stránky, může se dostat do konfliktu s autorským zákonem tehdy, pokud tyto texty mají charakter autorského díla, nejde-li zároveň o jejich povolené užítí v rámci tzv. zákonných licencí. V případech, kdy se ovšem o autorská díla nejedná, autorské právo převzetí takových textů neochrání.
Zvláštní ochrana databází
Protože i webová stránka tvoří databázi, jsou také texty tvořící její obsah chráněny zvláštním právem pořizovatele databáze. Zvláštní právo pořizovatele databáze bylo v rámci harmonizace práva s právem Evropského společenství převzato do nového autorského zákona s účinností od 1. 12. 2000.
Toto právo chrání především samotný obsah databáze proti tzv. vytěžování a zužitkování jeho obsahu osobami odlišnými od pořizovatele databáze. Vytěžováním se zkráceně rozumí přepis obsahu databáze na jiný podklad, zatímco zužitkováním jakýkoli způsob zpřístupnění obsahu databáze veřejnosti. Ochrana se přitom vztahuje i na nepodstatné části databáze, jedná-li se o opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování jejího obsahu, které je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze.
Jak je to s odkazy?
Odkazy jsou živým předivem internetu, a proto je nelze paušálně zakazovat. Jenže není odkaz jako odkaz. Může se jednat o odkaz na titul webové publikace, ale vyskytují se také hyperlinkové odkazy směřující hluboko do nitra publikací, tzv. “deep links”, umožnující zobrazit obsah jednotlivých článků publikace přímo na počítači uživatele. A právě tento druhý typ odkazů se stává předmětem některých soudních sporů vedených v souvislosti s ochranou databází a nekalosoutěžním jednáním.
Předně je třeba říci, že soudní judikatura v této oblasti se teprve utváří, a pokud jsou některé soudní judikáty známy, jedná se téměř výlučně o judikáty zahraniční. Například dánský soud první instance již v roce 2002 rozhodl ve prospěch stížnosti Dánské asociace novin, že používání aktivních odkazů (deep links) na novinové články na internetových stránkách novin dánskou internetovou společností Newbooster porušuje autorské právo novin. Že jde o jednání, které je v rozporu s obecnou klauzulí v obchodním zákoně týkající se “dobré marketingové praxe”, což jinými slovy znamená, že na něj lze pohlížet jako na nekalosoutěžní jednání.
Rozhodnutí soudu
Uvedeným rozhodnutím soud zakázal Newboosteru používat uvedené odkazy přímo na novinové články v internetových stránkách či verzích novin stejně jako přejímání titulků těchto novinových článků a jejich umísťování na stránky provozované Newboosterem a jejich další distribuci. Sbírky titulků a článků vytváří podle soudu databáze, jež jsou chráněny dánským autorským zákonem. Činnost Newboosteru měla porušit práva pořizovatele této databáze.
Soud přihlédl i k tomu, že se jedná o činnost opakovanou a systematickou, která může poškodit inzertní hodnotu internetových stránek novin, neboť využitím tzv. deep linku jsou uživatelé směrováni přímo na jednotlivé články. Je tak obcházena hlavní webová stránka internetových novin, což snižuje zisky z reklam a ve svém souhrnu pak poškozuje zájmy vydavatele těchto novin. Obdobné soudní spory probíhají rovněž v Německu a Nizozemsku a je zřejmě jen otázkou času, kdy se dočkáme prvních soudních sporů také u nás.
Josef Stůj
Autor je advokát.