Pravidelné měření sledovanosti je jedním z nejdůležitějších údajů v televizním obchodu. Od počtu lidí, kteří se dívají na ten který kanál, se odvíjejí ceny reklamy, je důležitý i pro tvorbu vysílacího schématu. Prakticky celá Evropa přešla od tzv. deníčkového průzkumu k elektronickému měření sledovanosti – známým peoplemetrům. Jednou z posledních evropských zemí, kde se zavádí, je Slovensko. Peoplemetry tam naplno odstartují 15. října po dvouměsíčním zkušebním provozu.
Pro televizní obchod i pro všechna média založená na prodeji reklamy bylo měření sledovanosti vždy důležité. Dlouhá léta se provádělo hlavně prostřednictvím průzkumů, při nichž respondenti vyplňovali do deníčků pořady, které sledovali. Ty časem doplnily měřiče, jež sledovaly, kdy a na kterém kanále byla televize puštěná. Zlom přišel na začátku 80. let, kdy pokrok v elektronice vyústil ruku v ruce s postupným rozvojem komerční televize v Evropě v první elektronické měření sledovanosti.
Pionýrem byla v tomto směru Velká Británie, stejně jako v řadě dalších oblastí televizního vysílání. Průzkum zde zahájili v roce 1981 na vzorku zhruba 4500 domácností. Princip měření je přitom celých skoro 25 let stejný – rodina má zvláštní ovladač, na kterém se má každý z jejích členů přihlásit předtím, než usedne k obrazovce. Zvláštní tlačítka jsou určena i pro hosty a přístroje jsou na základě sociologického průzkumu rozdány tak, aby co nejvěrněji obrážely chování celé populace.
V polovině 80. let pak přibývaly peoplemetrové výzkumy v řadě dalších západoevropských zemích – v Německu, Švýcarsku či Belgii – tak, jak v nich začínaly komerční televize, závislé na reklamě. Je poněkud paradoxní, že Spojené státy jako kolébka soukromého televizního vysílání celkem dlouho peoplemetrům odolávaly. Na celostátní úrovni tam byly zavedeny až v roce 1987, do té doby se i v USA sledovanost zkoumala deníčky v kombinaci s měřením doby, po kterou je zapnutá televize.
V roce 1989 byly peoplemetry zavedeny v Turecku a po pádu komunismu dorazily i do východní Evropy. Prvním státem bylo v roce 1994 Maďarsko – v té době už měla peoplemetry prakticky celá západní Evropa. Téměř celý zbytek regionu se přidal do pěti let. Nejnověji zavedli peoplemetry v Estonsku, Chorvatsku a Srbsku a Černé Hoře. Kromě Slovenska nemají dosud elektronické měření sledovanosti (vedle malého Lucemburska) v Bělorusku, Bulharsku, Makedonii, Albánii a Bosně a Hercegovině.
V České republice bylo elektronické měření zavedeno poměrně pozdě, až v červnu 1997. Tedy více než tři roky poté, co začala vysílat Nova, která v té době ovládala většinu trhu. Data z peoplemetrů přitom přinesla zajímavé výsledky – například v roce 1996 Nova vykazovala 70 procent sledovanosti, elektronické měření ale ukázalo podíl kolem 50 procent. Ten má s drobnými výkyvy dodnes. Přišlo se i na to, že deníčkoví respondenti nebyli zcela upřímní – vyšší sledovanost náhle získalo zpravodajství komerční televize, ale třeba i noční erotické pořady.
Česká cena za PR – Lemur prodlužuje deadline
Dva týdny navíc mají zadavatelé i agentury na zaslání přihlášek do komunikační soutěže, kterou pořádá Asociace public relations (APRA).