Do statistik unesených v Iráku přibyly v úterý dvě pracovnice italského spolku Mosty pro Irák. Po Simoně Torrettaové a Simoně Pariové se pátrá, nevládní organizace zvažuje stáhnout z území své lidi.
Už dopředu je zřejmé, že ať jejich případ dopadne jakkoli, ozbrojenci, kteří je unesli, se trestu příliš obávat nemusí. Odhalit únosce se nedaří. Stejně, jako se ani po pěti měsících nepodařilo najít ty, kteří stáli za únosem tří českých novinářů.
Redaktor ČT Michal Kubal, kameraman Petr Klíma a Vít Pohanka z Českého rozhlasu zmizeli z kraje dubna západně od Fallúdži. Na svobodu byli propuštěni – zejména díky kontaktům iráckého ministra kultury a informací Mufída Jazairiho – po šesti dnech.
I když indicií, kudy po únoscích pátrat, bylo v jejich případě několik, případ zůstává nevyřešený.
„Nic konkrétního se nevyšetřilo. Stále je to záhada, nevíme konkrétně, kdo je zatím,“ říká velvyslanec v Bagdádu Martin Klepetko.
Ve vyšetřování se podle něj angažovaly mezinárodní koaliční síly, prověřovaly informace, které jim Češi dali. „Nijak to ale nedopadlo. Ono je to těžké: celá situace kolem únosů je velmi chaotická. Ani teď, po zkušenostech s desítkami jiných únosů v Iráku, do toho větší světlo nepadlo.“ Podobně dnes hovoří i ministr Mufíd Jazairi: „Stále se neví ani to, jestli jsou to řízené akce z jednoho centra nebo ne.“
Klíčovou postavou v kauze únosu Čechů byl taxikář Fadel, který měl novináře odvézt z Bagdádu do Ammánu. Fadel sice byl tím, kdo únos nahlásil, jenže to byl právě on, kdo zvolil jinou trasu a přivezl své pasažéry k ozbrojencům. „Pokud mám informace, už ani znovu u výslechu nebyl,“ říká Pohanka.
Kvůli vyšetřování ho po návratu do Čech už nikdo nekontaktoval: „Hned poté, co jsme se ocitli na svobodě, jsme popisovali tamním zpravodajským službám, oč šlo, co se stalo. Totéž se opakovalo v Česku. Od té doby nic,“ dodává.
Žádné informace nemá ani české ministerstvo zahraničí. „Je legitimní se ptát, kdo Čechy unesl. Ale čekat odpověď? Asi teď mají v Iráku trochu jiné starosti,“ říká náměstek ministra Petr Kolář.
Pro Česko má však i bez viníka kauza hned několik dopadů. „Začali jsme na území důsledně budovat síť spojek, abychom propříště měli lepší kontakty,“ říká jeden z bývalých členů krizového štábu. Ministerstvo si oprášilo postupy v krizových situacích – a armáda, která pro novináře po propuštění poslala speciál – si mohla odepsat jeden cvičný let.
Hospodářské noviny, 9. 9. 2004, autor: Simona Holecová
