Nobelův výbor zvažuje přísnější utajení, mediální show odmítá

Členové Norského Nobelova výboru možná v příštích letech pozmění proceduru výběru laureátů prestižní Nobelovy ceny za mír a jejich vyhlašování, výhradně však jen s cílem posílit utajení jména vybraného vítěze. Rozhodně však odmítají proměnit proceduru udělování ceny v nějakou show v oscarovém stylu, řekl Reuters ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad.
Vítěz letošní Nobelovy ceny za mír byl už vybrán na úterní poslední schůzce výboru v Oslu, jeho jméno bude však zveřejněno až 8. října. Mezi horké favority patří Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její šéf Muhammad Baradej, velké šance se dávají i papeži Janu Pavlu II., stejně jako bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi. Až do určeného data však analytici i bookmakeři budou odkázáni jen na spekulace a tipy.
„Myslím, že způsob, jakým to stále děláme, je dost riskantní,“ řekl Lundestad. „Oznámit, že se konala poslední schůzka výboru, je skoro totéž, jako bychom novináře vyzvali ‚teď se ukažte, co dokážete vypátrat‘.“
Ve stálých obavách z možného úniku informací se možná pětičlenný Nobelův výbor podle Lundestada přikloní k praxi ve Švédsku. Tam se o vítězích Nobelovy ceny za literaturu, lékařství, fyziku, chemii a ekonomiku formálně rozhoduje až v den, kdy jsou oznamováni.
„Tak je konečné rozhodnutí přímo spojeno s vyhlášením vítěze,“ řekl Lundstad. Nikdo přitom neví, proč vlastně švédský chemik a filantrop Alfred Nobel ve své závěti z roku 1895 stanovil, že cenu za mír mají udělovat Norové a všechny ostatní Švédové.
Norská média občas správně tipovala vítěze ceny, úniky informací byly však v posledních letech podle Lundestada jen vzácné. K největším překvapením prý patřilo udělení Nobelovy ceny za mír v roce 1995 britskému vědci Josephu Rotblatovi.
Lundstad se rozhovořil i o představách některých televizních společností, které navrhují okořenit udělování ceny zveřejňováním jakéhosi užšího seznamu vybraných kandidátů. Ti by prý pak měli být pozváni do Osla na ceremonii v hollywoodském stylu, během níž by byl vyhlášen vítěz.
„Nic takového ale nehodláme dělat,“ ujistil Lundstad. Někteří lidé z médií si podle něj představují, že by Nobelova cena za mír měla být vyhlašována podle vzoru Oscarů: všichni kandidáti z užšího seznamu by seděli v hledišti.
„To by ale nebylo správné,“ soudí Lundestad. „Připravili bychom tak zbytečné zklamání lidem, kteří dělají velmi dobrou práci a teď by viděli, jak blízko měli k ocenění a nakonec cenu nedostali.“
Podle současného systému nejsou zveřejňována ani jména nominovaných jednotlivců nebo organizací. Kandidáty Nobelovy ceny za mír mohou navrhovat členové parlamentů všech zemí na světě, profesoři historie nebo politologie, již ocenění laureáti, členové mezinárodních soudních tribunálů a členové Nobelova výboru. Uzávěrka nominací je 31. ledna, v únoru pak Nobelův výbor zveřejňuje počet obdržených kandidatur, nikoliv však konkrétní jména, jejichž seznam udržuje v tajnosti po dobu 50 let. Navrhovatelé ovšem nejsou vázáni mlčenlivostí, takže jména některých kandidátů proniknou na veřejnost touto cestou.
Letos byl opět překonán nominační rekord, když Nobelův výbor obdržel 194 nominací, z toho 50 organizací. Jméno vítěze nebo vítězů – cena může být udělena až třem jednotlivcům nebo organizacím – přečte 8. října předseda Nobelova výboru Ole Danbolt Mjoes. Laureát převezme cenu – diplom a zlatou medaili spolu s šekem na deset milionů švédských korun – 10. prosince při tradiční ceremonii na radnici v Oslu. Tam také přednese předepsanou řeč.
Podle australské sázkové kanceláře Centrebet je letošním favoritem Baradej, jemuž dává kurz 3:1, americkým bojovníkům za odzbrojení Samu Nunnovi a Richardu Lugarovi 4:1, bývalému šéfinspektorovi OSN v Iráku Hansu Blixovi 6:1 a Václavu Havlovi 9:1.
„Je to poněkud divné, že si můžete vsadit na něco, na co nejméně šest lidí zná odpověď,“ řekl Lundestad, který se účastní schůzek výboru bez práva hlasovat.
„Říkám v žertu, že pokud některý z těch šesti najednou zbohatne, budete vědět proč.“