Jak se nemá řešit krize v médiích

V kauze “Kořistka” se předseda hlavní opoziční strany Mirek Topolánek a jeho tým dopustili série klasických “zaváhání”. Opět nehodnotím obsah problému. Upozorňuji na chyby v krizové komunikaci, které se dají zobecnit a netýkají se jen politiky. To, co se stalo Mirkovi Topolánkovi, může potkat šéfa každé firmy.
1. Interpretaci problému přenecháte protivníkovi
Poslanec vládní strany obvinil ODS, že mu byl nabízen úplatek. Proti takovému obvinění se dá jen velmi těžko bránit. Co ale lze: vytvořte vlastní příběh, který bude silnější, jasnější, srozumitelnější a důvěryhodnější než verze soupeře. Tým předsedy ODS učinil pravý opak. Z kauzy se stala otázka charakteru Mirka Topolánka a jeho schopnosti kontrolovat vlastní stranu. Má-li Topolánek v popisu práce přesvědčit spoluobčany, aby mu svěřili řízení vlády země, zadělal si na problém.
2. Špatné zprávy nosíte médiím jako seriál
Musíte-li už do nějakého kyselého jablka v souvislosti s mediální komunikací kousnout, udělejte to co nejrychleji a najednou. Jinými slovy, pro vás nepříjemné zprávy a informace je třeba komunikovat naráz a na začátku. Abyste se poté mohli plně soustředit na vytváření vlastní verze a předkládali pro vás už jen “dobré zprávy”. A hlavně: aby nedošlo k prodlužování krize a vy jste nebyli nositeli dalších pochybností a špatných zpráv. To přesně učinil předseda ODS a jeho tým. Tím, že na začátku krize neprosadil dost důrazně svůj vlastní příběh a stal se fackovacím panákem spekulací, umožnil zaplnit média spoustou interpretací, pochybností a hodnocení. Protahování této krize ale opět nahrávalo konkurenci a ne jemu.
3. Váš tým za vámi jednoznačně nestojí
Je-li v médiích propírán váš charakter, najděte si spojence, kteří se za vás postaví. Minimálně vaši lidé si musí jednoznačně na dobu krize odpustit jakékoliv zpochybnění vašeho úsudku, charakteru i činů. ODS se tak nezachovala.
4. Konkurence přebírá iniciativu
Role váhavého a nepřesného střelce, kterou Mirek Topolánek přijal v příběhu “Kořistka”, umožnila soupeři, aby obrátil pozornost médií na otázku etiky v politice. Předseda poslanecké sněmovny za ČSSD navrhl vytvořit “etický kodex” poslance. Nádherné téma pro vládu v době, kdy sněmovna schvaluje vládní program. Vrtěti psem po česku. Následuje premiérova billboardová masáž, která se opět soustřeďuje na “charakter” politika, ne výsledky jeho práce. Na jaře ve volbách i průzkumech drtivě vítězící opozice tak nyní neurčuje podstatu střetu s vládou. Díky podobným chybám se z jedniček trhu stávají dvojky.
5. Orel much nelapá
Z jedné dobrodružné knížky mého dětství jsem si zapamatoval “slogan”: Orel much nelapá. Má říci asi toto: skutečný vládce může zesměšnit sebe i svůj úřad, bude-li vyhledávat souboje s těmi, kteří ho nemohou ohrozit.
Není správné, aby se do souboje nechal vlákat přímo šéf nejvyšší, když firmu napadne v médiích řadový pracovník konkurence. A vstoupí-li do takového souboje, musí drtivě zvítězit. Zpochybnění, zesměšnění i jen znejistění šéfa v médiích se vždy dotýká image celé firmy. U politické strany to platí dvojnásob. A to se přesně stalo předsedovi ODS. I díky chybám, jež jsem popsal, neporazil v mediálním souboji řadového poslance konkurence. Nepoučí-li se ze své neobratnosti, mohou si “akcionáři” ODS začít klást otázku o způsobilosti svého předsedy být “lídrem trhu”. A na potenciální zákazníky se přitom ze všech stran šibalsky usmívá “kluk z plakátu”.

new business manager
Generace