Experti: Golfoví nadšenci i firmy již do golfu dali stamiliony Kč

Do výstavby golfových hřišť se v České republice již investovaly stamiliony korun a další prostředky stále přicházejí. Několik set milionů korun za vybavení a poplatky zaplatili i golfoví nadšenci, kterých je v ČR přes 17 tisíc. Za golfovou turistikou do Česka ročně přijíždí několik tisíc cizinců a jejich počet stále roste, tvrdí odborníci.
Česká republika je v počtu golfových hráčů i hřišť suverénní jedničkou ve střední a východní Evropě a dříve elitářský sport získává na oblibě i mezi středními vrstvami. Podle Vladimíra Junka z České golfové federace hraje na 48 hřištích více než 17 tisíc registrovaných hráčů.
Výstavba jednoho devítijamkového hřiště stojí nejméně 20 až 30 milionů korun, uvedl expert poradenské společnosti KPMG Tomáš Kulman. Další miliony stojí výstavba přilehlých restaurací, hotelů či dalších sportovních center. Celkové výdaje se však dají pouze odhadovat, protože žádné oficiální statistiky zatím v této oblasti neexistují.
Slušné golfové vybavení si lze podle expertů pořídit za 30 až 40 tisíc, to nejlevnější za tři tisíce. Roční členství s přístupem na obyčejné hřiště se dá pořídit do deseti tisíc korun, prestižní “greeny” však mohou zájemce stát i statisíce korun ročně.
Golf si v bývalých komunistických zemích vysloužil nálepku elitářského a snobského sportu. Přestože jej skutečně hrají většinou lidé s vyššími příjmy, s rostoucím počtem hřišť a klesajícími cenami vybavení i členství začíná být oblíbený i mezi středními vrstvami. Podle Junka je golf cenově zcela srovnatelný například s lyžováním nebo tenisem. Vznikají navíc i volná hřiště, na kterých není potřeba platit členské poplatky, není vyžadováno speciální oblečení a vybavení si lze půjčit na místě.
Přestože ČR téměř nemá v golfu mezi dalšími zeměmi střední a východní Evropy konkurenci, ve srovnání se západní Evropou stále výrazně zaostává. Vedle tradičních golfových zemí Irska a Velké Británie se začínají objevovat další golfové velmoci především ve Skandinávii, stále populárnější je také ve Španělsku a Portugalsku. “Proti Česku však nichž má v těchto státech rozvoj golfu jako sportovního odvětví náskok čtyřiceti či padesáti let. Potenciál České republiky ještě stále čeká na své využití,” řekl Kulman.
Nevýhodou Česka jsou zatím nedostatečná nabídka dalších služeb a zábavy pro návštěvníky golfových hřišť, nepřítelem je však také proměnlivé počasí. Zatímco ve Španělsku se dá golf hrát až 320 dnů v roce, v Česku je to mnohem méně. Samotné golfové hřiště přitom bývá jen málokdy ziskové a podnikatelé proto musejí nabídnout další služby a program.
K dalšímu rozmachu investic by mohly přispět prostředky ze strukturálních fondů, které lze na výstavbu golfových areálů také použít. Výstavba golfového hřiště totiž může v regionu zvýšit turistiku, vytvořit řadu nových pracovních míst a snížit nezaměstnanost. Největší šanci mají podle odborníků projekty zaměřené na rekreaci či lázeňství, jejichž součástí bude i golfové hřiště.
Stavba hřišť je také jednou z možností, jak naložit s nevyužívanou zemědělskou půdou. Štědré zemědělské dotace dříve podporovaly co největší produkci. Dnes unijní zemědělství trpí nadprodukcí a Brusel proto dokáže ocenit, pokud někdo využije zemědělské plochy jinak.
V celé střední a východní Evropě je podle KPMG přibližně 92 hřišť a 26 tisíc hráčů. Do deseti let by měl počet hřišť vzrůst na 220 a míčky na nich prý bude odpalovat přes 130 tisíc lidí.
I to je však přibližně desetkrát méně než činí počet golfistů jen v samotné Velké Británii. V celé západní Evropě již počet golfových hřišť překonal šest tisíc a počet registrovaných hráčů dosáhl 3,8 milionu. Evropská golfová asociace odhaduje, že další 2,4 milionu hráčů není spojeno s konkrétním golfovým klubem.