Lidé utrácejí za dovolenou stále více,Případ únosu Čechů vyzněl do ztracena

Češi více cestují do zahraničí. Zároveň se za poslední rok zvedly průměrné výdaje na dovolenou, a to i bez ohledu na to, že ceny zájezdů v posledních letech stagnují.
Češi letos zaplatili za dovolenou v přepočtu na jednu osobu téměř o dva tisíce korun více než loni. Průměrná cena koupeného zájezdu tak dosáhla asi 15 a půl tisíce korun.
To jsou hlavní změny v českém turistickém ruchu, jež potvrzuje i nejnovější studie cestovního ruchu, kterou připravuje statistický úřad a agentura Mag Consulting.
Čeští turisté přestávají být spokojeni s nižším standardem služeb. Místo levných apartmánů a penziónů se stále častěji ubytovávají ve tří- až čtyřhvězdičkových hotelech. „Levné apartmány je dokonce nyní pro cestovní kanceláře problém prodat,“ tvrdí Jaromír Beránek, ředitel analytické společnosti Mag Consulting.
Na rostoucí průměrné ceně za zájezd se také podepsala obliba letecké dopravy a fakt, že lidé nejezdí na zahraniční dovolenou pouze jedenkrát ročně. „To souvisí s rostoucí koupěschopnou poptávkou obyvatelstva a vysokým pracovním nasazením,“ analyzuje Dan Plovajko, mluvčí CK Fischer. Podle obchodního ředitele Exim Tours Jana Koláčného ovlivnil rostoucí výdaje za dovolenou také vyšší zájem po zimní dovolené u moře a v exotických zemích. „Předpokládáme, že si svou dovolenou u moře v zimní sezóně vybere téměř třetina našich klientu,“ dodává Plovajko.
Dalším trendem v trávení dovolené je návrat k velkým cestovním kancelářím.
Pět největších cestovních kanceláří letos podle svých odhadů dopraví do ciziny téměř půl miliónu klientů. To je meziroční nárůst asi pět procent.
Důvodem je zejména strach z krachů malých firem. Například podle průzkumu, který včera zveřejnil Market and Media and Lifestyle ČR, se krachu cestovní kanceláře obává téměř polovina respondentů.
„Rostoucí počet klientů velké pětky jde samozřejmě na úkor malých firem,“ říká Jaromír Beránek, ředitel analytické společnosti Mag Consulting. Zároveň ale již dříve přiznal, že je v Česku stále vysoké procento lidí, kteří preferují malou cestovku, která se specializuje na určitou zemi nebo na určitou službu. „Záleží na kvalitě,“ dodal Beránek.
V letošním roce průměrná částka na osobu za zájezd vzrostla například u CK Fischer téměř o pět procent. „Růst souvisí jednak s výrazným omezením dovolených prodávaných na poslední chvíli, jednak se orientujeme na bonitnější klientelu, pro kterou je důležitá kvalita služeb,“ vysvětluje Plovajko. Průměrná zaplacená cena zájezdu u CK Fischer na osobu v letošním roce přesahuje 18 tisíc korun. Za zájezd dvou dospělých s jedním dítětem se nyní platí přes 42 tisíc korun.
Ačkoli Češi utratili za dovolenou letos přibližně o dva tisíce korun více než loni, přestože průměrné ceny zájezdů již tři roky stagnují, v některých destinacích dokonce i klesají. „Inflační trend růstu nákladů v cílových zemích je kompenzován posilováním kursu koruny, zejména v destinacích, kde se obchoduje v dolarech. Například týden v Tunisku ve dvouhvězdičkovém hotelu s polopenzí v hlavní sezóně přišel v roce 2000 na 15 tisíc korun a v roce 2004 už jen na 12 500 korun,“ uvádí Tomáš Brejcha, ředitel marketinku Čedoku.
Ceny zájezdů v posledních letech klesaly i v důsledku tvrdého konkurenčního boje a velkého množství „last minute“ zájezdů. „Dovolené budou v budoucnu dražší, je to jen otázkou času,“ doplňuje Brejcha. S ním souhlasí i Beránek. „Cestovní kanceláře si už nebudou moci dovolit prodávat dovolenou za nákladovou cenu,“ říká Beránek. Počet cestovních kanceláří dosahoval loni téměř jedenácti set. Nyní jich podniká více než osm stovek. Podle odborníků jich však trh s cestovním ruchem opustí do konce roku ještě několik desítek.

Hospodářské noviny, 9. 9. 2004, autor: Hana Vorlíčková, Miroslav Petr

Jak Češi utrácejí za dovolenou

,Do statistik unesených v Iráku přibyly v úterý dvě pracovnice italského spolku Mosty pro Irák. Po Simoně Torrettaové a Simoně Pariové se pátrá, nevládní organizace zvažuje stáhnout z území své lidi.
Už dopředu je zřejmé, že ať jejich případ dopadne jakkoli, ozbrojenci, kteří je unesli, se trestu příliš obávat nemusí. Odhalit únosce se nedaří. Stejně, jako se ani po pěti měsících nepodařilo najít ty, kteří stáli za únosem tří českých novinářů.
Redaktor ČT Michal Kubal, kameraman Petr Klíma a Vít Pohanka z Českého rozhlasu zmizeli z kraje dubna západně od Fallúdži. Na svobodu byli propuštěni – zejména díky kontaktům iráckého ministra kultury a informací Mufída Jazairiho – po šesti dnech.
I když indicií, kudy po únoscích pátrat, bylo v jejich případě několik, případ zůstává nevyřešený.
„Nic konkrétního se nevyšetřilo. Stále je to záhada, nevíme konkrétně, kdo je zatím,“ říká velvyslanec v Bagdádu Martin Klepetko.
Ve vyšetřování se podle něj angažovaly mezinárodní koaliční síly, prověřovaly informace, které jim Češi dali. „Nijak to ale nedopadlo. Ono je to těžké: celá situace kolem únosů je velmi chaotická. Ani teď, po zkušenostech s desítkami jiných únosů v Iráku, do toho větší světlo nepadlo.“ Podobně dnes hovoří i ministr Mufíd Jazairi: „Stále se neví ani to, jestli jsou to řízené akce z jednoho centra nebo ne.“
Klíčovou postavou v kauze únosu Čechů byl taxikář Fadel, který měl novináře odvézt z Bagdádu do Ammánu. Fadel sice byl tím, kdo únos nahlásil, jenže to byl právě on, kdo zvolil jinou trasu a přivezl své pasažéry k ozbrojencům. „Pokud mám informace, už ani znovu u výslechu nebyl,“ říká Pohanka.
Kvůli vyšetřování ho po návratu do Čech už nikdo nekontaktoval: „Hned poté, co jsme se ocitli na svobodě, jsme popisovali tamním zpravodajským službám, oč šlo, co se stalo. Totéž se opakovalo v Česku. Od té doby nic,“ dodává.
Žádné informace nemá ani české ministerstvo zahraničí. „Je legitimní se ptát, kdo Čechy unesl. Ale čekat odpověď? Asi teď mají v Iráku trochu jiné starosti,“ říká náměstek ministra Petr Kolář.
Pro Česko má však i bez viníka kauza hned několik dopadů. „Začali jsme na území důsledně budovat síť spojek, abychom propříště měli lepší kontakty,“ říká jeden z bývalých členů krizového štábu. Ministerstvo si oprášilo postupy v krizových situacích – a armáda, která pro novináře po propuštění poslala speciál – si mohla odepsat jeden cvičný let.

Hospodářské noviny, 9. 9. 2004, autor: Simona Holecová