Zatím jen minimální zájem projevují české firmy o registraci zeměpisných označení a označení původu pro zemědělské výrobky a potraviny. Možnost prosadit je v Evropské unii dostaly po jejím květnovém rozšíření. Času na to ale nemají mnoho – pouze do konce října.
Podle informací HN byla dosud Úřadu průmyslového vlastnictví podána jediná žádost na zápis označení původu Pohořelický kapr. Další čtyři správní řízení na zápis názvů Hořické trubičky, České pivo, Třeboňský kapr a Český med se chystají. Tím ale výčet zatím končí. „Je to věc jednotlivých firem a jejich obchodních aktivit. Nicméně žádostí je skutečně méně, než jsme čekali,“ říká Vladimír Zamrzla, náměstek předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví. Ten soudí, že firmy nejspíš spoléhají na to, že budou dál označení používat, i když už nebude chráněno evropským ani národním právem. K 30. dubnu se přitom podle evidence Ministerstva zemědělství o zápis ucházelo 61 výrobků, mezi nimi 27 piv.
„Zdržela nás změna legislativy. Ale žádost opět podáme,“ věří Jaroslav Muška, šéf společnosti Zemcheba Chelčice, která má zájem registrovat označení původu Chelčicko-lhenické ovoce. To má podpořit propagaci specifických výrobků a oblasti.
Původně měla být v Bruselu projednána jedna společná česká žádost. To ale padlo a nyní musí každá firma žádat zvlášť. Některé si to proto asi rozmyslí.
„Prokázat originalitu není snadné. Na druhou stranu ale používat takovou ochranu na celém území unie bezesporu stojí za to,“ říká Jiří Sedlák, patentový expert zapsaný na seznamu Evropských patentových a známkových zástupců.
Produkty mající registraci zeměpisných označení a označení původu se obecně v Evropě těší pověsti kvalitního originálního výrobku. Přitom podle výkladu Bruselu jedinou možností, jak taková označení chránit, je zápis do „evropského“ rejstříku.
„Vyvážíme na čtyřicet procent produkce a označení původu by náš výrobek dostalo do širšího povědomí. Je to jeden ze způsobů, jak posílit export,“ uvedl Jan Laudát, ekonomický náměstek Rybnikářství Pohořelice. Podobný cíl má také Rybářství Třeboň. „Výjimečnost našeho kapra je daná rybniční soustavou a způsobem chovu,“ potvrzuje zájem třeboňský výrobní ředitel Josef Malecha.
Zatímco rybářské firmy mají šanci, že se svými přihláškami uspějí, čeká se, že s názvy jako České pivo nebo Český med budou problémy, protože jsou příliš obecné. „Jiné by to bylo, kdybychom měli jedno české pivo stejné receptury a chutě. Ale tak to prostě není. Je nutné bližší zeměpisné označení lokality,“ říká Zamrzla.
Od „chráněného“ produktu se očekává, že pochází z míst, která se k jeho označení užívají. Předpokládá se, že má kvalitu, pověst a vlastnosti dané právě místem původu.
Předseda Sdružení výrobců hořických trubiček Luděk Dlouhý tvrdí, že pokusit se o registraci je nutnost, protože nikdo do budoucna neví, co může nastat.
V přístupové smlouvě mezi EU a Českem jsou zanesena i tři označení původu pro piva z Českých Budějovic, která tak měla získat přímou ochranu. Podle informací HN se tak ale zatím kvůli námitkám amerického konkurenčního pivovaru Anheuser-Busch nestalo.
Hospodářské noviny, 19. 8. 2004, autor: Zdeněk Zuntych
