Slováci bojují proti kopírování hudby, pirátů je ale stále dost

Přibližně před třemi lety začala na Slovensku kampaň s názvem Kopírování zabíjí hudbu, která upozornila na rozšířené pirátství. Vypalování CD nosičů a nelegální kopírování přes internet se však ve velkém provozuje dál. Slovensko patří podle odhadů mezi ty země, ve kterých se podíl pirátských nosičů na trhu pohybuje od 25 do 50 procent.
“Kampaň měla ten efekt, že se díky ní lidé dozvěděli o aspektech a následcích kopírování zvukových a zvukově-obrazových nosičů,” řekl ředitel Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) Slavomír Olšovský.
Tito piráti trápí nejen ochránce práv, ale také vydavatele, autory a umělce. Hudebník Pavol Hammel vidí problém kopírování nejen ve vypalování CD nosičů, ale rád by upozornil i na ochranu duševního vlastnictví.
“Je to širší problém než jen vypalování. Jsem zastáncem ochrany duševního vlastnictví. Když se dílo šíří nekalým způsobem, tak to je jakoby mě, a nejen mě, někdo okradl,” řekl Hammel ČTK. Zároveň připomněl, že ceny cédéček jsou pro průměrného Slováka příliš vysoké.
Podle zpěváka skupiny No name Igora Timka si to vydavatelé domácích interpretů a skupin uvědomili. “Domácí” alba lze koupit do 300 slovenských korun. “Myslím, že kdyby se taková změna v cenové politice provedla již před pěti či šesti lety, tak by se teď o násilném šíření nedalo ani mluvit,” řekl Timko.
“Myslím, že ten kdo má rád slovenského interpreta, si velmi rád koupí i originál a podpoří ho takovou formou, aby připravil ještě jedno, anebo dvě či tři taková alba v budoucnosti,” řekl ČTK frontman skupiny Vidiek Ján Kuric, který se také pozastavil nad cenami CD. Jak ale poznamenal, “to opravdové pirátství je obyčejná zlodějina, za kterou by se měli lidi trestat”.
Předmětem působení IFPI na Slovensku je především právě ochrana práv výrobců zvukových a zvukově-obrazových nosičů. Hudební pirátství charakterizuje jako “nedovolenou výrobu, rozmnožování a šíření hudebných nosičů bez souhlasu autorů, výkonných umělců a výrobců”.
Prodej pirátských nosičů ve světě se ročně odhaduje na dvě miliardy, což znamená, že každý druhý vyrobený zvukový nosič je pirátský. Podle Olšovského by této statistice téměř odpovídala i situace na Slovensku.
“Celkové škody způsobené průmyslu, interpretům, autorům, médiím a státu je mimořádně těžké kvantifikovat. Řádově se však může jednat o desítky milionů korun,” odhadl Olšovský. Ve světě představují škody takto způsobené částku 4,5 miliardy dolarů ročně. V Evropě je to jen na daňových únicích přibližně 250 milionů dolarů ročně.
O tom, že piráti mají na “to pravé dobrý čuch”, není pochyb. Podle Olšovského kopírují to, co se prodává nejlépe, anebo co se nejčastěji hraje v rádiích. “Neznám případ, že by pirát investoval do podpory začínající slovenské kapely, dejme tomu výrobou 10 000 kusů pirátských kopií jejich debutového alba. Proto místo pojmu ‘pirát’ používáme věcně správný pojem ‘parazit legálního hudebního průmyslu'”, vysvětlil.