Zájem cizinců o Česko roste, utrácejí také více peněz

Zájem cizinců o Česko roste. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku přicestovalo do republiky o patnáct procent zahraničních návštěvníků více než v roce 2002.
Odborníci na cestovní ruch přitom předloňský rok používají k porovnání zcela záměrně. Loni totiž v prvním čtvrtletí prudce ubylo lidí vyjíždějících do zahraničí vinou války v Iráku. Porovnáním letošních údajů s loňským rokem přijelo do tuzemska o 20 procent turistů více.
Středoevropský region není v očích cizinců teroristickým terčem. To je podle expertů hlavní důvod, proč zájem o Česko roste.
Spolu s přílivem návštěvníků rostou i příjmy z cestovního ruchu. Ty se za první čtvrtletí zvedly meziročně o 11 procent. Během prvních tří měsíců zde téměř 1,5 miliónu cizinců utratilo necelých 23 miliard korun.
Nejvyšší příjmy z cestovního ruchu se očekávají během hlavní sezóny. Ta je v tuzemsku od května do konce září. Odborníci jsou přesvědčeni, že hlavní sezóna bude velmi úspěšná.
Nejnavštěvovanější je přitom Praha, kde loni alespoň jednou přespalo 52 procent zahraničních návštěvníků. “To je v evropském měřítku neobvyklé,” říká Jaromír Beránek, ředitel analytické společnosti Mag Consulting. Podle statistik v hlavních městech Evropy alespoň jednou přespí v průběhu své dovolené pouze 19 procent návštěvníků.
Cizinci, kteří přijíždějí do tuzemska, preferují na rozdíl od začátku devadesátých let velké hotely a luxusní penzióny. “To je dobrá zpráva. Jezdí k nám bohatší klientela, která zde i více utrácí,” doplňuje Beránek.
Příjmy z cestovního ruchu však zvedají i nízkorozpočtové lety, které sem přepravují na víkendy především Iry a Brity. “Návštěvníci z těchto anglosaských zemí zde sice nebydlí v drahých hotelích, ale zase zde utrácejí daleko více za konzumaci jídla a především nápojů,” tvrdí Tomáš Brejcha, ředitel marketinku Čedoku.
Nejvíce peněz v tuzemsku celkově utratili Němci, a to i přesto, že v přepočtu na jednoho návštěvníka patří mezi velmi šetrné národy. Za jídlo, pití, ubytování a ostatní nákupy zde zaplatili přes čtyři miliardy korun.
Na druhém místě byli Italové, kteří v Česku utratili přes 800 miliónů korun. To je částka, která je meziročním rekordem v růstu útrat ze všech národů, a to o 57 procent.

Hospodářské noviny, 28. 7. 2004, autor: Hana Vorlíčková