Hrozí nové omezení svobody tisku?

V minulosti občané, včetně celebrit, žalovali často noviny kvůli zveřejněným informacím a soudy jim dávaly za pravdu. Přispívalo to pochopitelně k autocenzuře.
S rozvojem elektronických médií a informační společnosti se začal postupně vytvářet úzus, že veřejně známé osobnosti mají sníženou ochranu soukromí, protože je ve veřejném zájmu, aby občané byli informování i o některých aspektech jejich soukromého života.
Nedávné rozsudky v případech basketbalisty Kobe Bryanta a zpěváka Michaela Jacksona však situaci mění. Soudci se snaží vyvážit práva tisku, soukromí obžalovaných, kteří popírají vinu, a práva na férový proces. V obou případech soudy dospěly k závěru, že vzhledem k proslulosti obžalovaných je třeba přístup ke sdělování informací veřejnosti upravit jinak. Bude-li tisk pitvat vše z jejich soukromí, naruší to jejich právo na férový proces. Nejde přitom o politiky nebo státní úředníky, u nichž by se dal prokázat veřejný zájem na znalosti jejich chování.
V Bryantově případě soud nařídil tisku nepublikovat přepis jednání, který do novin omylem zaslal jeden soudní úředník. Právníci tvrdí, že se tím soud dostal do konfliktu s dřívějším rozhodnutím Nejvyššího soudu USA. V Jacksonově případě soud znemožnil zveřejnění jakýchkoliv informací, které se týkají důkazů a identity možných svědků. Nejvyšší soud však v předchozích případech nezakazoval zveřejňování informací, k nimž se novináři dostali, a to i nezákonně, ani v kauzách, v nichž se jednalo o otázky národní bezpečnosti. Je však pitvání v soukromí celebrit veřejným zájmem, nebo voyerstvím?
Sedm významných mediálních společností, např. Associated Press či Los Angeles Times podalo okamžitě naléhavou žádost k Nejvyššímu soudu, aby rozhodnutí dotčených soudů zvrátil. New York Times se připojily dopisem. Média se obávají, že potvrdí-li odvolací soudy tento přístup, vážně to omezí svobodu šíření informací.

Ekonom, 29. 7. 2004, autor: (VZ)