Diskonty jdou stále častěji do menších měst

I když diskontní prodejny narážejí stále častěji na odpor obyvatel i drobných obchodníků zejména v menších městech, míří stále častěji právě tam.
Expanze firem Penny Market, Lidl nebo Plus Discount bude pokračovat dál, přestože i samotní zástupci diskontů připouštějí, že trh s těmito prodejnami v Česku je přesycený. To potvrzuje například jednatel firmy Penny Market Pavel Kebísek. Podle něj firma otvírá další obchody především proto, aby jim konkurence neutekla.
“Nemůžeme si dovolit s expanzí skončit a je jedno, zda budeme v malém nebo ve velkém městě,” řekl Kebísek. Podle něj je však daleko větší tlak na efektivitu než v minulosti. Zástupci sítě prodejen Lidl, proti níž je kvůli její nynější rychlé expanzi nejvíce protestů, se k problému nasycenosti tuzemského trhu odmítli vyjádřit.
Podle studie společností Incoma Research a Incoma Consult do roku 2006 právě diskonty společně s hypermarkety posílí svoji pozici na trhu na úkor drobných prodejců a také supermarketů. Tržní podíl hypermarketů do roku 2006 vzroste o šest procent na třicet jedna procent, diskontních na osmnáct. Podíl supermarketů by měl zůstat na dvaceti procentech, zatímco podíl nezávislých prodejců zřejmě klesne o třináct procent na dvacet dva procent. Konkurenci navíc zostří očekávaný vstup německého diskontního řetězce Aldi na český trh.
“Je to jasný vzorec. Malé diskonty potřebují méně zákazníků než hypermarket. K tomu, aby byly úspěšné, jim stačí postavit obchod v relativně malém městě. Zatímco velké hypermarkety potřebují k životu velká města nad padesát tisíc obyvatel a jejich spádovou oblast,” říká Tomáš Krásný z Incomy.
“Spousta lidí z menších měst jezdí pravidelně na nákupy na okraje velkých měst jako je Praha nebo Brno a o tyto zákazníky určitě budou diskontní prodejny stát a bojovat. A právě diskonty, kam lidé dojdou i pěšky, jsou pro nás daleko větší konkurencí než hypermarkety, ty bojují především mezi sebou,” uvedl Roman Kovář, který má obchod se smíšeným zbožím ve Znojmě.
Tlak velkoprodejen a jejich rostoucí podíl na trhu potvrzují stále nižší tržby drobných obchodníků. Těm se meziročně snížily tržby o více jak devět procent, naopak velkým firmám tržby stále rostou. Supermarket navštěvuje alespoň jednou týdně devadesát procent českých nakupujících. Do hypermarketu zavítá víckrát týdně nej-méně třetina lidí. Analýza společnosti Incoma odhaduje, že růst tržeb desítky největších řetězů do dvou let stoupne o šedesát miliard korun.
Právě na menších městech ale lidé proti výstavbě velkoprodejen protestují častěji než ve velkých městech, kde jsou proti především ekologická sdružení. Některá města si už na nátlak svých obyvatel nechala zpracovat studie o tom, jaká má být tamní obchodní síť. Jihočeský kraj například zajímalo, kolik se v regionu může uživit supermarketů, aby ještě neohrozily drobné podnikatele.
Podobně postupoval také jihomoravský Tišnov, kde dosud stojí jediná velkoprodejna, zájem mají ale i další firmy. Podle studie se však osmdesáti procentům tamních obyvatel zdá nynější obchodní síť ve městě dostatečná. Ze studie rovněž vyplynulo, že by se nová prodejna neměla stavět ve středu města a nemělo by jít o diskontní prodejnu.

Hospodářské noviny, 27. 7. 2004, autor: Martina Macková, Tomáš Fránek