Ředitel Pražského jara: Zdokonalujeme marketingovou kampaň

Atraktivita hudebního festivalu Pražské jaro, jehož třítýdenní program se uzavřel 3. června, je podle ředitele Romana Bělora – soudě ze zájmu agentur zastupujících umělce – dále na vzestupu. Festival současně zdokonaluje marketingovou kampaň. I když obecné povědomí o Pražském jaru je, jak ředitel tvrdí, velmi dobré, na reklamu samozřejmě nelze rezignovat.
“Hledáme všechny cesty, jak být v mediálním mumraji přítomni, ale nepodvolit se přitom metodám, které jsou často neurvalé,” řekl Bělor. Cílem podle něj je, aby Pražské jaro bylo často vidět a slyšet a aby se přitom neutratilo moc peněz, kterých na reklamu festival moc nemá.
“Musíme si osvojovat nejmodernější metody používané všemi ostatními druhy moderní zábavy. Je nemyslitelné nebýt na internetu, nemít něco v metru… Nebojíme se toho; letos se ukázalo, že když se metody optimalizují a volí se uvážlivě, tak to funguje,” poznamenal.
Obecně prospěšná společnost se podle ředitele snaží podporovat technickou stránku reklamní kampaně, jako jsou billboardy, lavičky a další mechanismy, které by měly připomínat, “že tu Pražské jaro je”.
Snaží se o sobě dávat vědět i do zahraničí. “Měli jsme před festivalem rozsáhlou informační stránku v přílohách řady prestižních rakouských a německých deníků, byli zde zahraniční novináři, míhaly se tu televizní štáby, a to i z Japonska…,” vypočítává Bělor. Sám se například zúčastnil rozhlasového mostu o kultuře v Praze vysílaného francouzským kanálem RFI. Pražské jaro a hudba byly jeho hlavní osou.
“Domácí tisk se věnoval festivalu slušně, jakkoli jsou kulturní stránky limitované,” uvedl ředitel a ujistil, že netrpí “pražskojarním egocentrismem”.
Způsob, jakým asi na Pražské jaro nazírá “většinový obyvatel”, je podle něj identický s nazíráním na celou “nadčasovou” kulturu, Pražské jaro na tom není hůř. “Kultura jako celek je v určitém ghettu, což souvisí s hierarchií hodnot osvojených v posledních letech, a Pražské jaro, jakkoli je jednou z významných událostí pražské a možná i české kultury, z toho není třeba vydělovat,” prohlásil.
Jak Bělor upřesnil, nemá na mysli “kulturu uměle vytvořených hvězd, které vybírá národ”. V souvislosti s interpretační soutěží i s festivalovými koncerty mladých a v narážce na populární televizní soutěž řekl: “Naším úkolem je najít superstar, která bude superstar po třicet let – a bude třeba hrát na violu.”
Zpravodajství České televize bylo podle ředitele dobré, avšak chyběly mu přenosy a záznamy koncertů a podrobnější dokumentace festivalu. “Není v pořádku, že se televize zúčastnila jen jednoho z více než šedesáti koncertů,” konstatoval.
Pražské jaro je producentem sběrného dokumentu o svých třech uplynulých letech. Bělor doufá, že se tento film před 60. ročníkem v roce 2005 dostane na obrazovky.