Médii opomenutá Vysočina

Jestliže jde o celkovou spotřebu médií, tak kraj Vysočina není zrovna tím, kterým by se mohli majitelé mediálních domů chlubit. V porovnání s ostatní populací totiž v tomto kraji lidé nejenže méně sledují televizi, ale také méně poslouchají rozhlasové stanice a méně často tráví čas s počítačem. Pokud pak jde o tištěná média, tak i zde je celá řada rezerv. Pojďme ale postupně, médium po médiu.
Každý den noviny?
Nesporně pozitivní zprávou pro vydavatele novin je fakt, že čtenost novin v tomto kraji již několik let kontinuálně roste. Je sice pravda, že z vydavatelstkého pohledu se nejedná ani náhodou o klíčový trh, ale i tak je dobré mít nějaké jistoty.
Pokud jde o celkovou spotřebu tištěných médií, tak v ní samozřejmě vedou deníky, kterým se navíc v posledních letech daří neustále zvyšovat čtenost. Hlavní podíl na tomto trendu pak mají především dva tituly a to – Mladá fronta Dnes a doposud nejčtenější noviny v tomto regionu – Deníky Moravia, respektive Vysočina. Podobně jako v předešlých dílech i zde je ale dobré si připomenout, že nejčtenější titul v daném kraji tvoří vlastně skupina skupina pěti regionálních deníků (Noviny Jihlavska, Třebíčska, Pelhřimovska, Žďárska a Havlíčkobrodska), které však nejenže patří do jednoho vydavatelského domu, ale navíc je po obchodní stránce zastupuje společnost Inzertmedia.
Časopisy jako podle šablony
Pokud jde o čtenost časopisů v uvedeném regionu, nemá asi příliš smysl chodit po jednotlivých titulech, ale rozhodně stojí za to se podívat na jednotlivé obsahové skupiny časopisů. Jednoznačně nejvíce preferovaným tištěným médiem jsou supplementy celostátních deníků, jejichž čtenost se pohybuje okolo 316 tisíc čtenářů.
Vynecháme-li kategorii suplementů, která navíc defacto do kategorie časopisů ani nepatří, tak zjistíme, že mezi nejoblíbenější skupiny titulů na Vysočině patří společenské časopisy a tituly životního stylu, které v posledním vydání četlo podle výsledků Media Projektu 143 tisíc čtenářů. Za pozornost však tato kategorie spolu s druhou nejpopulárnějí – časopisy pro ženy – stojí především proto, že pokud porovnáme podíly jednotlivých žánrových skupin časopisů podle počtu čtenářů na vydání alespoň jednoho titulu s celostátními průměry zjistíme dost zajímavé věci. A to, že zatímco v tomto regionu se průměrná výše uvedená hodnota pohybuje u společenských časopisů a titulů životního stylu okolo 33 procent, v celostátním průměru je to jen 23 procent. K podobně zajímavým údajům dojdeme i u ženských titulů. U nich totiž celostátní podíl podle počtu čtenářů na vydání alespoň jednoho titulu činí 19 procent, zatímco na Vysočině je to necelých 30 procent.
Stejně tak je ovšem zajímavé, že tituly životního stylu a společenské časopisy spolu s tituly pro ženy mají značný odstup od dalších tištěných médií. Pouze pro porovnání stojí za to zmínit, že další kategorie, která se umístila za těmito vítězi (programové tituly) vykazuje čtenost okolo 42,7 tisíc lidí.
Nalaďte si peníze
Vysočina patří mezi to málo českých krajů, kde nejposlouchanější stanicí je stanice regionální – rádio Vysočina. Ještě než se dostaneme k obchodním specialitám uvedené stanice, stojí za zmínku i jeho poslechovost. Ta se pohybuje těsně nad hranicí sta tisíc posluchačů ve věku 12-79 let a průměrná doba, po kterou posluchači mají naladěnou tuto stanici je 202 minut denně.
Pojďme ale k stanici Vysočina, která po obchodní stránce patří do mediálního zastupitelství MMS a vedle toho pak jeho obchodní oddělení nabízí klasickou směs od reklamy, sponzoringu až po speciální operace. Určitou specialitou, i když opět v žádném případě ne unikátní je nabídka využití promo týmu této rozhlasové stanice.
Pokud pak jde o poslechovost ostatních stanic v tomto regionu, měli bychom připomenout úspěch dvou stanic ze stáje RRM – Rádia Impuls a Frekvence 1, které zcela vytlačily veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu. Obchodní model RRM vůči regionu Vysočina obstarává pobočka tohoto mediálního zastupitelství z Brna.
Jedu noční dálnicí
Vysočina, která by pro zadavatele venkovní reklamy neměla být reprezentována “jen” možnostmi, jež spočívají ve vedení značné části dálnice D1 územím kraje, je charakterizována celorepublikově nejvyšším počtem nosičů formátu billboard s nadprůměrnou kvalitou podle hodnoty ukazatele OTS (oportunity to see). Výstupy Outdoor Media Projektu společnosti GfK Praha ukazují, že nadprůměrných billboardů je 27 % (Středočeský kraj 24 %, Plzeňský kraj 20 %). Průměrných panelů se v kraji nachází rovněž 27 %, podprůměrných je 46 %. Průměrnou hodnotou ukazatele OTS ve výši 10 524 bodů se Vysočina řadí na 7. místo mezi 14 kraji ČR.
V samotné metropoli kraje, Jihlavě, ležící na pomezí Čech a Moravy je billboardový trh ve srovnání s celostátním průměrem rozložen značně nerovnoměrně. Převzetí nosičů patřících původně firmě Český okruh katapultovalo do čela místní hitparády společnost Akzent media, která v současnosti provozuje 40 % ploch. Spolu s Billboard Outdoor (12 %), která patří do společného mezinárodního holdingu EPA, si tak vybudovaly pozici majoritního provozovatele nosičů formátu billboard. Významnější podíly drží ještě další dva významní celostátní hráči – JCDecaux (27 %) a euroAWK (16 %).