Na dluh nežije zdaleka jen stát. Každý Čech včetně novorozenců si od bank vypůjčil skoro 25 tisíc korun. A podle včerejších údajů České národní banky narostla tato částka za duben o 6,2 miliardy korun na celkových 252,4 miliardy. Úrokové sazby jsou rekordně nízké, roste nabídka úvěrů.
„Zvyšující se zadluženost domácností podporuje soukromou spotřebu a tím růst ekonomiky,“ soudí však Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Navíc si lidé půjčují hlavně na bydlení. Na hypotékách a úvěrech ze stavebního spoření to představuje zhruba 157 miliard korun.
A to je v pořádku i podle odborářských expertů, kteří před nákupy běžného zboží na dluh varují.
„Dluhy domácností jsou jedním z motorů růstu. Ale také výrazem nedůvěry bank v podnikatelské projekty,“ říká ekonomický poradce Českomoravské komory odborových svazů Luděk Toman.
Odbory před nákupy spotřebního zboží odrazují hlavně ty, kdo jsou ohroženi nezaměstnaností. A radí, že splátky krátkodobých úvěrů by nikdy neměly překročit pětinu příjmů domácnosti.
Za spotřební zboží lidé bankám dluží 62 miliard korun, za duben tato částka už vzrostla jen minimálně.
Podle analytiků se zatím nic vážného neděje. Už proto, že výše dluhu domácností ve srovnání s hrubým domácím produktem je v Česku pětkrát nižší než průměr ve starých zemích Evropské unie.
„Domácnosti se již nebojí života na dluh. Očekáváme, že takový vývoj bude pokračovat,“ míní Vladimír Pikora z Volksbank CZ.
Starší generace odborníků srovnání s vyspělými ekonomikami považuje za problematické a upozorňuje na daleko nižší hladinu příjmů.
„Varující je naše tempo. Vždyť v Evropě se rozhodli žít na dluh až před třiceti lety,“ tvrdí ekonomický historik Vlastislav Lacina.
Dluhy domácností nejsou ani v Česku ničím novým. Už v meziválečné době si střední vrstvy půjčovaly na bydlení.
„V Praze tak vyrostly celé čtvrti, například Spořilov. Ale někteří o své domy nakonec přišli za hospodářské krize,“ připomíná Lacina.
Masové žití na dluh bylo také jedním z faktorů, který celosvětový pád ekonomiky v roce 1929 v USA pomohl odstartovat.
Dnes však ČNB očekává, že domácí hospodářství v příštích letech poroste a že se budou zvyšovat mzdy. Čtvrtbiliónovou sumu z její statistiky je nutné asi o desetinu snížit. Tolik představují dluhy živnostníků. Na druhou stranu zveřejněná data nijak nezachycují splátkový prodej a leasing. Jejich roční objem překračuje 20 miliard korun.
Průzkumy navíc ukazují, že počet těch, kdo se nebojí riskovat a žijí na dluh, začíná stagnovat. „To může znamenat dvě věci. Buď si lidé půjčují vyšší částky, nebo pro ně jde o natolik osobní věc, že o půjčkách vůbec nechtějí hovořit,“ připouští analytik firmy GfK Praha Petr Gajdůšek, která se specializuje na výzkum trhu.
Hospodářské noviny, 1. 6. 2004, autor: Josef Pravec
