Grafické Bienále je brněnskou událostí sezóny

21. 6. 2004 00:06

Nezařazené

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Bílé a černé pruhy na budovách Moravské galerie, v nichž je vyvedena grafika letošního ročníku bienále grafického designu, zaujmou ihned pozornost. Což je i cíl grafického designu samého. Oko diváka je čím dál těkavější a grafici musí umět jeho pohyb usměrnit a uklidnit, nikoliv však znudit. Pokud je reklama nazývána uměním třiceti vteřin, je design umění tří vteřin.
Brněnské Bienále zahájené minulý týden letos oslavilo čtyřicet let trvání. Zkoušku časem přestálo. Dnes více než kdy jindy platí, že tato přehlídka typografie a tiskové grafiky má světovou úroveň. Jak ve vystavených dílech, tak v renomé mezinárodní poroty. V té se objevili i grafici, kteří byli sami oceněni v minulých letech (Stefan Sagmeister, Peter Bi3/4ak), ale i další slavné osobnosti, například Ruedi Baur, který je autorem grafiky informačních systémů pro letiště Köln Bonn nebo muzea Centre Pompidou.
„Výjimečná byla na letošním Bienále účast mladých lidí ze zahraničí,“ říká kurátorka výstavy Marta Sylvestrová. „Vernisáže i sympozia se zúčastnily velké skupiny studentů z Estonska, Polska, Slovenska a Rakouska.“

Jen pro vyvolené
Výstava soutěžních prací, která je těžištěm Bienále, opět překypovala nápady a originálním přístupem k tématu. Z knih a časopisů se pod rukama zručných grafiků stávají umělecká díla, artefakty. Bohužel se obvykle jedná o tiskoviny určené specifickému okruhu čtenářů – módní časopisy, firemní výroční zprávy, typografická periodika. Design, který z uměleckého hlediska nejvíce obdivujeme, se často do široké distribuce ani nedostane.
Přehlídky se zúčastnila díla z 26 zemí světa. Dominovala však grafika z České republiky a Japonska, silnější účast mělo také Slovensko, Rakousko, Švýcarsko a Francie.
Japonci potvrdili svou příslovečnou jemnost. Jejich grafika je velmi nenápadná a elegantní, žádné křiklavé efekty, spíše prázdné plochy a uměřená typografie. Česká grafika na tomto Bienále ne vždy dokázala konkurovat nápaditosti děl zahraničních kolegů. Ačkoliv formálně obvykle velmi precizní, jako by postrádala uvolněnost a hravost. Chyběly jí nečekané nápady, schopnost odpichu od země.
Možná je důvod i v tom, že v naší zemi není příliš možností, kde kreativní grafické dílo uplatnit. Ostatně o mnohém svědčí to, že vítězem ceny za knižní grafiku je Češka Zuzana Baťková, ale dílo vzniklo na objednávku z Francie. Rovněž nápaditě vyvedený divadelní program Adama Macháčka vznikl pro francouzského zákazníka. Vítězka v kategorii Tvorba písma, Johanna Balušíková, v současné době studuje v Nizozemsku.
„Ale to je běžné, úspěšní designéři působí v několika zemích,“ podotýká Marta Sylvestrová.

Sympozium: slovem, obrazem i tancem
Dva dny na počátku Bienále byly obohaceny mezinárodním seminářem organizovaným grafikem Alanem Zárubou. Hovořili zde všichni členové poroty i další pozvaní hosté. Britská publicistka Teal Triggsová publikum seznámila s podivuhodným světem amatérských tiskovin, „fanzinů“. Ty byly často nejen doplňkem, ale spíše protipólem klasických tiskovin hlavního proudu. S nástupem internetu se očekávalo, že se fanziny přesunou na web. Částečně k tomu došlo, ale kupodivu ani s tímto technologickým pokrokem podomácku rozmnožované tiskoviny nezmizely. Internet totiž nedokáže zachovat náležitou míru „amatérismu“, který byl právě kouzlem fanzinů. Navíc internetová distribuce znemožňuje důležitý osobní kontakt se čtenářem.
Úspěšný japonský designér Keizo Matsui ukázal, jak Japonci při přemýšlení o grafice neopomíjejí inspiraci přírodou (kniha, která při otevření připomíná východ slunce) a tradicí (plakáty inspirované poezií haiku). Pro zpestření zakončil svou přednášku vystoupením japonské tanečnice. Typograf František Štorm publikum pobavil vyprávěním o tom, jak komplikovaný proces může být převedení písma od kresleného návrhu k použitelnému fontu.
Společně s doprovodnými výstavami představuje Bienále jednu z hlavních galerijních atrakcí brněnského léta.

Hospodářské noviny, 21. 6. 2004, autor: Ivan Adamovič

Vybrané doprovodné výstavy

Práce ze Švýcarska
15.6. – 24.10., Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
Ukázky prací zejména mladší generace švýcarských grafiků. Grafika vystavených plakátů působí retro dojmem, v podobném duchu se tvořilo na přelomu 70. a 80. let. Originálnější díla jsou k vidění ve vystavených katalozích nebo na videoukázkách. Zde upoutá především představení „graffiti plotteru“ Hector. Pomocí poměrně jednoduchého mechanismu může počítač sprejovat na zeď libovolný obrazec podle zadání.

Stefan Sagmeister – rebel grafického designu
15.6. – 19.9., Design centrum, Brno
Nejlepší část letošního Bienále. Průřez novější tvorbou mistra designu původem z Rakouska, nyní působícího v USA. Sagmeister tvrdí, že styl je na nic, proto jej mění prakticky s každou novou zakázkou. Jeho nápady jsou často provokativní, vždy však precizně realizované a pronikavé. Sagmeister nezapře, že býval reklamním grafikem; mnohé exponáty jsou promyšlenou reklamou na něj samého.

e-a-t (Experiment a typografie)
17.6. – 8.8., Dům umění města Brna
Výběr ze současné české a slovenské typografické tvorby posledních dvaceti let.

Adriena Šimotová – Kresby k textům
17.6. – 5.9., Pražákův palác, Brno
Retrospektiva grafičky, jejíž knižní ilustrace zůstávají na výstavách obvykle zastiňovány její volnou tvorbou. Šimotová výtvarně dotváří obsahově náročná díla (Kafka, Holan, Rilke, Beckett). Fragmenty nahrbených, vypálených, ztrácejících se postav výstižně zrcadlí existenciální tíhu literárních předloh.

Stanislav Kolíbal – Okruh knihy
17.6. – 12.9., Pražákův palác, Brno
Průřez ilustrační tvorbou neobyčejně proměnlivého výtvarníka, jenž dokáže pokorně ctít výchozí text a přitom vytvořit dílo, které má podle jeho vlastních slov vůči knize „rovnocennou hodnotu, odpovídající úrovni volného umění“. Od pastelkových kreseb pro nejmenší čtenáře po atmosférické ilustrace uhlem k Čechovovým povídkám.
(AI)

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.