V Turecku se začíná s vysíláním v jazycích menšin

Turecko začalo s dlouho odkládaným vysíláním v jazycích menšin. Státní televize uvedla třicetiminutový pořad v „bosenském jazyce“ (srbochorvatština). Ankara by ráda tímto krokem zlepšila vyhlídky na otevření rozhovorů o svém členství v EU. Ještě v tomto týdnu budou ve státním rozhlase a televizi následovat programy v arabštině, čerkesštině a dvou kurdských dialektech.
Turecký parlament schválil omezené vysílání v kurdštině a v jazycích menšin předloni. Účelem bylo splnit podmínky EU. Byrokratické průtahy ve státních médiích realizaci rozhodnutí zákonodárců stále znovu odsunovaly. Kvůli odkladům unie Ankaru kritizovala a sdělila jí, že musí učinit více pro uplatňování přijatých zákonů.
Televizní program v „bosenštině“ a s titulky v turečtině se skládal ze zpráv, písní a pořadu o přírodě. Po podobném programu v rozhlasu následoval překlad do turečtiny.
Parlament v roce 2002 rovněž schválil možnost výuky v kurdštině a jazycích menšin. V kurdštině se začalo učit až letos v dubnu, avšak jen v soukromých školách. Ve veřejných školách a na vysokých školách výuka v kurdštině není dovolena.
Ankara věří, že jazyková reforma jí otevře dveře k jednáním o členství v unii.
Téma vysílání v kurdštině je v Turecku velmi citlivou záležitostí. Mnoho tureckých nacionalistů se obává, že důsledkem bude vzestup kurdského separatismu.
Turecká armáda bojovala s kurdskými separatisty na jihovýchodu země 15 let. Konflikt si vyžádal životy 37.000 lidí. Kurské ozbrojené skupiny vyhlásily příměří v roce 1999 poté, co byl zatčen jejich předák Abdullah Ocalan. Minulý týden ale oznámily, že klid zbraní ruší.